Slavný romantik Mácha (†25) se narodil před 210 lety. Která místa v Praze navštěvoval?
-
V případě Karla Hynka Máchy (†25) to nebylo o pozdním večeru prvního máje u vod Máchova jezera, nýbrž o 16. listopadu u vod Vltavy, konkrétně na Malé Straně, kdy přišel na svět. Stalo se tomu tak v roce 1810 – před 210 lety. Mácha proslul nejen coby slavný básník a romantik, ale také rovněž coby cestovatel. Křížem krážem proputoval napříč celé Čechy, a rád se zdržoval také v okolí Prahy. Která místa jsou s ním spjatá?
-
- Začněme pěkně popořádku. Poprvé čerstvě narozený Mácha mžoural na okolní svět na Malé Straně, konkrétně na adrese Újezd 35. „Zde se Karel Hynek Mácha, pokřtěný jako Ignác, 16. listopadu 1810 narodil Marii Anně, rozené Kirchnerové, dceři varhaníka Josefa Kirchnera, a mlynářskému stárkovi Antonínu Máchovi,“ uvádí ve svém průvodci Cesty s Karlem Hynkem Máchou badatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět.1.
Rodná adresa
Původní dům zde již nestojí – byl zbourán kvůli rozšiřování ulic Újezd a Karmelitské. „Dnes na jeho místě stojí novorenesanční nájemní dům, vybudovaný Rudolfem Horou v letech 1903–1904,“ uvádí Padevět.
Karel Hynek Mácha se narodil na Malé Straně, konkrétně na Újezdu. Dům již bohužel nestojí.Autor: David Malík - Na Malé Straně Mácha nežil věčně. Spolu s rodinou se několikrát stěhoval. Jeden čas žili v dnešní Samcově ulici v domě, který byl zbořen roku 1940. Jako další bydliště bývá uváděn dům zhruba vprostřed Benediktinské ulice – rovněž zaniklý. Známo také je, že Mácha žil na Karlově náměstí 34 – a bohužel taktéž v domě, který již nestojí a který byl nahrazen modernější funkcionalistickou stavbou. Na té je dodnes k vidění pamětní deska odkazující na Máchu.2.
Kde vznikal Máj?
Básník zde totiž patrně napsal své nejslavnější dílo. „Dům, původně nazývaný U Hrbků, byl tehdy jednopatrový. V zadní části domu se nalézala trudná komora, Máchův pokoj, ve kterém vzniky mimo jiné práce i rukopis Máje,“ uvádí Padevět.
Dům, kde Mácha Máj napsal, se nacházel naproti kostelu sv. Ignáce z Loyoly, prakticky přes nynější Ječnou ulici. (ilustrační foto)Autor: Tereza Holubová - Školy Mácha rovněž vychodil v Praze. Jednalo se údajně o nadmíru schopného žáka. Ponejprve chodil do Farní školy u svatého Petra v Biskupské ulici 12, kde se dnes po přestavbě nachází základní umělecká škola. „Podle Karla Sabiny (†63) (další slavný představitel českého romantismu a Máchův přítel – pozn. redakce) patřil Mácha mezi nejlepší žáky, již v prvním školním týdnu ovládal abecedu a koncem druhého se pokoušel číst,“ líčí Padevět.3.
Pochvala od Jungmanna
V ulici Na Příkopě 16 navštěvoval Mácha gymnázium, kde se možná poprvé více sblížil se svým spisovatelským nadáním. „Studoval se střídavým prospěchem, nejhorší prospěch míval často z náboženství, nejlepší z matematiky,“ uvádí badatel s tím, že zde nejspíše napsal svou vůbec první báseň Straba. Nadšení z psaní jej neopustilo, ani když na Karlově univerzitě studoval filozofii a práva. Během vysokoškolského studia v Klementinu přednesl svou báseň Svatý Ivan českému obrozenci a jazykovědci Josefu Jungmannovi (†74). Ten ji měl pochválit. Jungmann měl k Máchovi ostatně blízko - když Mácha zemřel na následky cholery, zúčastnil se v Praze requiem na jeho počest.
Mácha navštěvoval Karlovu univerzitu, studoval filozofii a práva. A docházel také na přednášky do Klementina, kde přednesl jednu ze svých básní Josefu Jungmannovi, která na něj učinila dojem. (ilustrační foto)Autor: archiv Blesku - Básník si liboval v cestování. Ostatně procestoval, dalo by se říci, celé Čechy a z mnoha jeho cest se dochovaly i jeho nejrůznější malůvky. Oblíbeným místem jeho výletů byly hrady – a těch se v okolí matičky stověžaté také nachází několik. Třeba Jenštejn východně od Prahy. Ten „Mácha navštívil pravděpodobně během výletu v roce 1831. Vhledem k malé vzdálenosti od Prahy nejsou vyloučeny ani další návštěvy,“ zmiňuje Padevět zříceninu, z níž se prakticky dochovala pouze vysoká věž, stojící uprostřed obce.4.
Toulky po hradech
Mácha též rád navštěvoval oboru Hvězda, často také zbytky hradu Buštěhrad nebo usedlost Cibulka v Košířích. Nicméně známější jsou Máchovy výlety na notoricky známou zříceninu Okoř, která se nachází severozápadně od Prahy a kterou básník i namaloval. Nezmínit nelze ani jeho zálibu v Karlštejn, který je – pravda – od Prahy vzdálen už trochu více.
Zřícenina hradu Okoř.Autor: David Zima - Znám je Mácha především coby spisovatel. Méně se ví, že byl i nadšeným ochotnickým hercem. V Praze hrál s dalšími nadšenci nejrůznější hry, třeba v Kajetánském divadle, které se nacházelo v Nerudově 24. „Ředitelem, ale i dramaturgem a režisérem Kajetánského divadla byl v letech 1834-1837 Josef Kajetán Tyl (†48),“ zmiňuje dalšího známého českého romantika, který mimochodem Máchu příliš neuznával, Padevět.5.
Spisovatel i divadelník
Spisovatel mimoto hrál i ve Stavovském, tehdejším Nosticově divadle. „Mácha zde vystupoval jako ochotnický herec pod pseudonymy Milihajm Hynek a Chám, například v roli Jindřicha Prachatického v Klicperově hře Blaník,“ uvádí nakladatel. „Mácha uvádí v deníkových zápiscích celkem šestnáct odehraných rolí, z nichž zřejmě deset bylo odehráno ve Stavovském divadle.“
Stavovské divadlo - 1799: Nápis nad průčelím PATRIAE ET MUSIS upomíná na věnování stvořitele divadla heslem Vlasti a múzám. Mácha zde ztvárnil několik divadelních rolí.Autor: Jakub Poláček, ara - Že byl Mácha romantikem tělem i duší – to snad není sporu. Vypovídá o tom nejen literární dráha, ale i životní příběh a také soukromé zápisky, v nichž rozváděl kolikrát, kde a jak se s kým miloval. Lákala jej také nejrůznější romantická a malebná zákoutí, z nichž docela vyčníval pražský Vyšehrad, kam poeta rád docházel - podle Padevěta dokonce velmi často. „Vyšehrad se měl Máchovi stát předlohou pro další část historického románového cyklu Kat. Z chystaného Vyšehradu se dochoval pouze plán prózy.“6.
Oblíbené i poslední místo odpočinku
Vyšehrad se stal nakonec také Máchovým posledním místem odpočinku, když sem byly jeho ostatky přeneseny v roce 1939 z Litoměřic, kde Mácha 6. listopadu 1836 skonal. Než byl Mácha uložen na Slavín mezi další významné osobnosti českého národa, byly jeho ostatky vystaveny dokonce v Panteonu Národního muzea. „Máchův druhý pohřeb se stal v době Protektorátu Čechy a Morava obrovskou národní manifestací,“ zmiňuje Padevět.
Jeho odkaz v Praze mimo jiné připomíná také Máchova socha na úbočí Petřína od Josefa Václava Myslbeka (†73). A zrovna tak také ulice nesoucí Máchovo jméno, která na Vinohradech vznikla někdy před rokem 1884 a už od svého počátku se jmenovala Máchova. Nicméně básník s ní patrně neměl nic do činění.
Hrob Karla Hynka Máchy na SlavíněAutor: profimedia.cz -
Související články
