9°C
Kameny zmizelých v Lazarské ulici připomínají rodinu Pragerových, kteří tu v domě číslo 10/4 žili a pracovali. „Karel Prager – otec rodiny - se narodil 1888 v Rohovládově Bělé blízko Pardubic jako druhý nejstarší z celkem osmi dětí. Holokaust přežil pouze jeho bratr Jan a sestra Vlasta. On takové štěstí neměl,“ připomněl František Bányai, předseda pražské židovské obce na začátku setkání život Karla Pragera
Krátká rodinná idyla v Lazarské
Karel Prager vystudoval v Praze práva a od roku 1927 měl svoji vlastní praxi. O rok později si vzal za ženu Idu, rozenou Götzlovou. „Karel s manželkou se zanedlouho přestěhovali do domu v Lazarské ulici, kde jednak bydleli, jednak zde měl Karel Prager svoji advokátní kancelář. V roce 1928 se jim narodil syn Tomáš, zvaný Tomy a o tři roky později ještě dcera Evelína,“ vzpomínal František Bányai.
Místo „kočičích hlav“ rozřezané židovské náhrobky! Při rekonstrukci Václaváku se jich našly stovky,…
Evelínu rodiče zachránili, bratra už ne
Bohužel po okupaci německými vojsky byl nucen Karel Prager ukončit svoji praxi a rodina se tak dostává do existenčních problémů. Rodině se ale podařilo pro dceru Evelínu zajistit transport do Londýna, a tak osmiletá Evelína v roce 1939 nasedla do vlaku a svoje rodiče ani bratra už nikdy neviděla. Její bratr měl odjet pár měsíců po ní, ale vlak, na který měl Tomy lístek, už z Prahy nikdy neodjel.
František Bányai pokračoval ve vzpomínání „Malá Evelína nakonec skončila u hodné paní Simonsové v Notting Hillu, která se jí ujala a vychovávala jako vlastní. Poslední dochovaný dopis, který rodiče s bratrem poslali malé Evelíně, je z 16. července 1942. Rodiče měli k dispozici pouhých 25 slov, proto dovolte, abych dopis přečetl.“
Kameny zmizelých v Lazarské ulici připomínají rodinu Pragerovu, která zde žila a která, až na dceru, byla zavražděna v koncentračním táboře Osvětim Veronika Foltová
Poslední dopis před transportem
„Drahá, mnoho polibků od nás všech. Doufáme, že se máš dobře. Jsme zdraví, pozdravy a poděkování madam (opatrovnici Simonsové, pozn. red.). Rodiče a Tomy.“
Jen pět dní po odeslání dopisu, byli oba rodiče včetně syna transportováni do tábora v Terezíně. Zde Karel Prager pracoval jako soudce a jeho manželka se starala o místní děti ve školce. Bohužel v Terezíně jejich cesta nekončí. 16. leda 1943 je celá rodina deportována z Terezína do Osvětimi, kde jsou zavražděni. Z celé rodiny přežila jen Evelína, která žije v zahraničí a nemohla se ze zdravotních důvodů vzpomínkové akce zúčastnit.
Stolpersteine
V Praze je k dnešnímu dni už přes 400 těchto Kamenů zmizelých neboli Stolpersteine, což v překladu znamená: „Kameny, o které je třeba zakopnout“, tedy v přeneseném slova smyslu se zastavit a připomenout si osudy lidí, kteří na daném místě žili. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem. V roce 2008 se do projektu zapojila i Česká unie židovské mládeže, jejíž členové přišli s českým názvem Kameny zmizelých.
