Fotograf Jan William Drnek zaznamenal různá místa církevní stavby, výzdobu včetně obložení svatováclavské kaple drahokamy a právě i jedinečné architektonické detaily. "Nechtěl jsem jen zdokumentovat její podobu, snažil jsem se přenést do knihy genius loci tohoto klenotu kulturního dědictví a uchovat v obrazech katedrálu pro budoucí generace," řekl. Drnek je známý hlavně díky publikaci Epopej – digitalizované verzi Muchovy Slovanské epopeje, která je dodnes nejdražší českou knihou.
Autor doprovodného textu Petr Uličný působí jako architekt a historik architektury v nizozemském Utrechtu. Zabývá se gotickým, renesančním a barokním stavitelstvím se zaměřením na sakrální typografii středověké Prahy. Odborné konzultace poskytli Petr Chotěbor z Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky a Jan Royt z Ústavu pro dějiny umění Univerzity Karlovy.
Publikace vyšla v počtu 700 ručně vázaných, číslovaných kusů. Má přes 360 stran, některé rozevírací. Na konci listopadu se podle nakladatelství Nobart objeví na knihkupeckých pultech také v dostupnější variantě.
Od Václava přes Lucemburky
Základní kámen katedrály položil 21. listopadu 1344 král Jan Lucemburský, a to za přítomnosti kralevice Karla. Šlo již i třetí církevní stavbu na stejném místě. První založil asi roku 929 kníže Václav, šlo o předrománskou rotundu. V roce 1060 pak stál za nahrazením původního kostela trojlodní bazilikou kníže Spytihněv.
Přestože se svatovítský chrám využíval, úplné dokončení stavby trvalo od dob Lucemburků dlouhých 585 let. Podílela se na něm více než desítka největších architektů svých dob. Vysvěcen a oficiálně otevřen byl 28. září 1929 za účasti prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače.
