Bicí mechanismus sundali hodináři ze svaté Ludmily na konci října. Předtím nebylo možné s palicemi a pery cimbálů manipulovat, protože k nim nevedla bezpečná přístupová cesta. Až díky nové podlaze na věži mohla THMP ve spolupráci s hodináři ze společnosti L. Hainz, z jejichž dílen pochází většina hodin na pražských věžích, odborně sejmout a renovovat bicí mechanismus hodin.
„Cimbály hodináři očistili kartáčem a natřeli speciálním ochranným nátěrem z grafitového prášku a vosku, který chrání kov a zároveň neucpává jeho póry jako běžná barva. Při dílenské opravě bicího mechanismu byly zjištěny prasklé pružiny od palic, které hodináři zrenovovali. Vytvořili také nové kovové podkládky mezi cimbály a nosnou konstrukcí - původní dřevěné se už nedaly opravit," uvedla Růžková.
Součástí montáže bylo natažení nových drátů propojujících cimbály s hodinovým strojem i repasování jedné z výhybek, která také dostala nový nátěr. S pomocí horolezců se pak oba cimbály společně se zrestaurovaným mechanismem vrátily na nosný trám ve věži. "Tahle část byla nejnáročnější, mechanismus váží přes 200 kilogramů a vytáhnout ho nahoru bylo hodně těžké. Při demontáži nám pomáhala gravitace, teď byla naopak proti nám. Přidali jsme i jeden nový kotvicí bod do nosného trámu pro větší bezpečnost," popsal práci hodinářů místopředseda představenstva THMP Tomáš Novotný.
Po pečlivém seřízení a doladění ideálního sklonu palic k cimbálům věžní hodiny začaly znovu odbíjet každou čtvrthodinu přesný čas.
Obnova bicího mechanismu je součástí rozsáhlého projektu generálních oprav věžních hodin v Praze, který letos městská společnost zahájila. Celkem 21 z 57 historických hodinových strojů v její správě projde kompletní renovací - osm do konce letošního roku, dalších 13 v příštím roce. "Cílem je zachovat jejich funkčnost, autenticitu i jedinečný zvuk, který po generace spoluvytváří atmosféru pražských čtvrtí," dodala Růžková.
Trojlodní novogotický kostel svaté Ludmily je dominantou náměstí Míru a celých Vinohrad. Byl vysvěcen v říjnu roku 1893. Stavba ve stylu rané severoněmecké gotiky, kterou zdobí dvě věže vysoké 60 metrů a honosné schodiště, vyrostla mezi roky 1888 a 1892 podle návrhu architekta Josefa Mockera. Vybudování honosného chrámu bylo potvrzením významu tehdy samostatného města Královské Vinohrady, které vzniklo za pražskými hradbami.
