Modernizace Masarykova nádraží začala v lednu loňského roku, hotovo má být v létě 2027. Původní odhadovaná hodnota zakázky byla 3,39 miliardy korun, vzrostla na 3,97 miliardy korun. "Částečné prodražení přineslo zpoždění, které jsme zaznamenali kvůli významným archeologickým památkám, které se našly a byly v daleko větším rozsahu, než se předpokládalo. Podle našich smluvních podmínek jakékoli časové zdržení generuje více práce, které si zhotovitel nárokuje," řekl ČTK ředitel stavební správy Západ SŽ Petr Hofhanzl.
Nádraží dostane jedno nové nástupiště a dvě koleje, vzniknout mají do konce letošního roku. Po dokončení prací bude mít nádraží devět kolejí. Prostor překlene nová platforma o velikosti Staroměstského náměstí, která propojí ulici Na Florenci s Opletalovou ulicí. Na platformě budou také fotovoltaické panely, které budou zásobovat energií Masarykovo nádraží nebo park, odkud bude možné pozorovat vlaky.
Zhotoviteli jsou firmy Strabag Rail a Strabag. Stavbu spolufinancuje Evropská unie z Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Provoz nádraží práce ovlivňují jen částečně.
Modernizace Masarykova nádraží je součástí projektu železnice na letiště a do Kladna sestávající z 11 samostatných staveb. Hotová je rekonstrukce Negrelliho viaduktu, v současné době se pracuje také v úseku z Bubnů na Výstaviště a mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec.
Do konce letošního roku plánuje Správa železnic začít také s celkovou modernizaci trati z Ruzyně do Kladna. V příštím roce začne hledat zhotovitele úseku od Výstaviště do nové podzemní stanice v Dejvicích. Po železnici z Prahy na letiště by se tedy lidé měli svézt přibližně v roce 2030.
První vlak přijel na Masarykovo nádraží slavnostně 20. srpna 1845. Před tím byla na dnešním území města konečná stanice koněspřežné dráhy z Lán na Brusce z roku 1831. Nádraží postavilo konsorcium společností Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů v letech 1844 až 1845. Polohu nádraží a kolejiště navrhl Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling. Nádraží vzniklo jako konečná stanice dráhy z Olomouce a Vídně do Prahy.
