Za dobu existence desky se tak stalo vůbec potřetí. Poprvé ji ze skály sundali v roce 1907, aby mohla být pozlacena. V roce 1968 byly nátěry obnoveny, a nyní, v letech 2024 a 2025 projde pětimetrová deska kompletním zrestaurováním.
„Skála nebyla pro osazení desky vybrána tak docela náhodou. Nejedná se sice o nejvýznamnější z Barrandových lokalit, není to ani lokalita, kde našel své první zkameněliny, je to ovšem jeden z nejpůsobivějších geologických profilů na území Prahy,“ vysvětluje v tiskové zprávě Národní muzeum. Právě to má desku ve své péči, jelikož vznik desky podpořilo nemalým peněžním obnosem. Tehdy se však ještě nazývalo Museem Království českého.
Pracovníci Národního muzea sundali pamětní desku na Barrandovských skalách. Čeká ji komplexní restaurování. (25. říjen 2024) David Malík
Za nápadem stál Neruda
A jak se tedy vlastně přihodilo, že se na jedné z nejznámějších pražských skal objevila deska upomínající na významného francouzského paleontologa? Joachim Barrande přicestoval do Čech, aby pomohl vybudovat koněspřežnou železnici mezi Prahou a Plzní.
V rámci příprav tohoto ambiciózního projektu nalezl řadu pravěkých zkamenělin. „Joachim Barrande odkázal Národnímu muzeu své poznámky, cennou knihovnu, a především statisíce zkamenělin, z nichž část mohou návštěvníci obdivovat v Historické budově Národního muzea v expozici Okna do pravěku, kde je jí vyčleněno čestné místo v sále prvohor,“ vysvětluje ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Tím se zapsal mezi význačné osobnosti české kultury i vědy.
Proto už v roce 1883 navrhoval spisovatel Jan Neruda, zda by Barrande neměl mít na skále pamětní desku. Její realizace se opravdu uskutečnila o rok později, zároveň však také i rok po smrti významného vědce. „14. června 1884 byla deska slavnostně odhalena za účasti největších kapacit tehdejší národní společnosti, jejíž zástupci sledovali odhalení desky na Vltavě přímo z plovoucího parníku,“ uvádí Národní muzeum.
Havarijní stav
Pracovníci Národního muzea desku sundali proto, že se na ní podepsal nejen zub času, ale také vrtochy počasí. Podle předreastaurátorského průzkumu byla totiž deska v havarijním stavu. „I z bezpečnostních důvodů je nutné ji ze skály sejmout,“ informuje muzeum. Kdy by se deska mohla vrátit na původní místo? „Očekáváme, že se příští rok, nejspíše na jaře, vrátí na Barrandovské skály,“ uzavírá ředitel Národního muzea s tím, že celá akce si vyžádá zhruba 1,5 milionu korun..
Věděli jste, že…
… u Barrandeho sloužila coby hospodyně matka Jana Nerudy. Sám Barrande si Nerudy velmi vážil, podporoval jej v jeho studiích, a dokonce existují nepodložené spekulace, že by snad Barrande mohl být Nerudovým skutečným otcem.
