21°C
Bohoslužby se zúčastnili také zástupci římskokatolické, evangelické a pravoslavné církve. Předseda Ekumenické rady církví Tomáš Tyrlík mluvil ve vystoupení o reformátorově autenticitě a vnitřní integritě. „Na nesoulad mezi slovy a skutky jsme velmi citliví. Integrita vede k důvěryhodnosti,“ řekl Tyrlík, jenž je biskupem Slezské církve evangelické augsburského vyznání. Vyzdvihl také Husovu odvahu, s níž usiloval o nápravu tehdejší církve. „Byl velmi vzdělaný, navzdory tomu rozuměl prostým lidem,“ uvedl.
Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) zdůraznila ve vystoupení Husovu pravdivost. I díky této základní hodně jeho odkaz podle ní přetrval. Královéhradecký biskup husitské církve Pavel Pechanec se v kázání zamýšlel nad nespokojeností ve společnosti. Podotkl, že nespokojenost je stará jako samo lidsko a projevuje se napříč kontinenty a nabádal k odstupu a k nadhledu.
Den Husova upálení se v Česku slaví jako státní svátek. Hus byl katolický kněz. Církev ale kritizoval za odvrácení se od jejích prvotních ideálů, odmítal její institucionalizaci, kritizoval kněží žijící v hříchu nebo kupčení s odpustky. Církví byl označen za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálen. Jeho smrt vedla posléze v českých zemích k zásadní husitské revoluci. Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka.
Hus je podle současných historiků příkladem zásadovosti, statečnosti, svobody svědomí a ochoty držet se pravdy. Předběhl v mnoha směrech zásady budoucích protestantských reformací.
