Psal se rok 1999, kdy v IKEMu poprvé vyzkoušeli tzv.resynchronizační léčbu. Ta spočívá v aplikování biventrikulárních (oboukomorových) kardiostimulátorů nebo defibrilátorů v případech, kdy dojde k srdečnímu selhání. Nebýt těchto přístrojů, které odborníci v IKEM každoročně implantují kolem 250, byly by dopady na zdraví jednotlivce tragické.
Už čtvrt století pomáhá IKEM pacientům se srdečním selháním.
Vejde se do dlaně
Přitom jde o malý technický zázrak, který se akorát vejde do dlaně. Přesně takhle velký je tzv. kardioverter defibrilátor. „V současnosti máme několik moderních léků, které zlepšují přežívání nemocných. Náhlému úmrtí lze předejít implantací tzv. kardioverteru defibrilátoru,“ vysvětluje vedoucí oddělení srdečního selhání Kliniky kardiologie Vojtěch Melenovský. „Část nemocných má poruchu vedení vzruchů v srdečních komorách a těm lze pomoci právě resynchronizační léčbou pomocí biventrikulárního kardiostimulátoru,“ dodal.
A nemusí jít jen o „náhlé“ selhání srdečního svalu. Příčin, které mohou srdce poškodit, je více. Od infarktu, přes zánět srdečního svalu až po obezitu nebo přehlížený vysoký tlak, který také umí nadělat pěknou paseku.
Co se s tělem děje?
Jak ale rozpoznat, že je se srdcem něco v nepořádku? Konkrétně v případě srdečního selhání je třeba si dávat pozor na více faktorů, mnohdy i nenápadných. Jedním ze symptomů je třeba únava a dušnost při zátěži, otoky dolních končetin, a zároveň i plíživé selhání dalších životně důležitých orgánů jako jsou ledviny nebo játra. Podle statistik IKEM trpí srdečním selháním s poruchou vedení mezi komorami zhruba 400 tisíc Čechů.
Díky moderní léčbě a znalostem špičkových odborníků však mají mnohem větší šance na přežití, než tomu bylo dříve. „Když jsme začínali, byly zkušenosti omezené a instrumentárium bylo nedokonalé. První implantovaný pacient zareagoval na léčbu velmi dramaticky,“ uvádí přednosta Kliniky kardiologie IKEM Josef Kautzner.
„Pacient měl dilatační kardiomyopatii (seskupení několika srdečních chorob – pozn. red) a přežil ve velmi dobrém stavu 19 let. Poté došlo k rychlé progresi srdečního selhání a objevila se řada přidružených onemocnění jako ischemická choroba srdeční, výduť aorty a onemocnění štítné žlázy,“ pokračuje přednosta Kautzner. „Po 20 letech od zavedení resynchronizační léčby mu byla implantována mechanická podpora, která vedla ke stabilizaci stavu. Bohužel prodělal covid a poté se objevila řada komplikací, a nakonec smrtící krvácení do mozku,“ vzpomíná. „Vzhledem k tomu, že každý pacient je jiný a existují i další způsoby léčby, mělo by být posuzování individuální a léčba šitá na míru,“ zdůrazňuje Josef Kautzner.
Za „hodinu a něco“ je ušito
Nezdá se složité, implantovat takový kapesní zázrak k srdíčku. Operace zpravidla trvá od hodiny až hodiny a půl, a bývá prováděna v lokální anestezii. Během té doby lékaři umístí bivertikulární kardiostimulátor k srdci, aby jej udržoval ve formě.
„Po výkonu pacient leží do druhého dne, kdy je přístroj zkontrolován a pokud je vše v pořádku, je nemocný propuštěn do domácího ošetření. Následně doporučujeme klidovější režim a na čtyři týdny omezit pohyb končetinou na straně implantace, většinou vlevo,“ vysvětluje Hanka Wünschová, vedoucí implantačního sálu Oddělení arytmologie IKEM. „Následuje kontrola za jeden měsíc a dále po šesti měsících.“
