Ze shromážděných dat vyplývá, že odhadem škola o 500 žácích v průměru za rok vyhodí jídlo v hodnotě asi 600 000 korun. „Při výpočtu jsme vycházeli z ceny surovin, kterou platí rodiče a která se v zapojených školních jídlech pohybovala mezi 36 a 38 Kč za oběd. Nezapočítávali jsme náklady na práci zaměstnanců a režii, což by konečnou cenu ještě navýšilo,“ vysvětluje Kateřina Rohanová z organizace Inesan, která data zpracovávala.
Výzkum probíhal na čtyrech pražských školách o velikosti 400-600 žáků, výzkumníci přitom museli ručně vážit stovky neodjedených talířů. Na každé ze čtyř škol proběhly dva dny zkušebního měření a následně týden kontinuálního měření.
V časovém úseku, kdy výzkum probíhal, dokázali výzkumníci určit pět nejméně a nejvíce oblíbených pokrmů. V koších školních jídelen podle výzkumu nejčastěji končí brambory špenát a vařená vejce. Následují fazole, po nich zelenina a oblíbené nebyly ani nudle s tvarohem nebo hovězí stroganov. Naopak velmi málo zbytků registrovaly jídelny ve dnech, kdy se podává krupicová kaše, bramboráky, rybí prsty s bramborovou kaší, kuskus anebo vepřové maso na paprice.
V případě neoblíbených pokrmů žáci v průměru vyhodí téměř třetinu až polovinu celé porce. Průměrná porce jídla se pohybuje kolem hmotnosti 400g, z krupicové kaše například na talíři v průměru na jednoho žáka zbyde jen 30g.
Krupicová kaše pět dní v týdnu?
Ačkoliv by neomezené podávání krupicové kaše bylo pravděpodobně mezi žáky velmi populární, školní jídelny musí dodržovat stanovené předpisy. „Nejde pořád vařit ta nejoblíbenější jídla. Role školních jídelen je také dát žákům možnost ochutnat různé typy jídel a dát jim k dispozici výživově hodnotná jídla. Musí splňovat spotřební koš, který určuje, co mají žáci dostávat a jaké živiny se mají objevovat v podávaných jídlech,“ vysvětlila Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo.
Z výzkumu vyplynulo několik stěžejních zjištění. Potvrdilo se, že ve školních jídelnách vzniká velké množství potravinového odpadu, v přepočtu na jednoho žáka hodnota zbytků na talíři činí 1200 Kč. Dále pak, že výrazná menšina žáků konzumuje polévku, je jich přibližně jen jedna pětina.
Cílem projektu je také zjistit, jak plýtvání předejít nebo jej alespoň snížit. Pomoci by podle odborníků mohlo být vypracování uživatelsky přívětivějších systémů objednávání obědů, sledování nevyzvednutých pokrmů a úprava množství uvařeného jídla. Tématem je také další využití nevyzvednutých pokrmů jako jejich doprodej nebo darování.
