Vypadá to, že umělecké vody v České republice jsou hodně rozbouřené. Vznikla dokonce petice za odstoupení historicky první zvolené rektorky Akademie výtavrných umění Marie Topolčanské. Petenti požadují, aby odešla, a to zejména kvůli tomu, že celé vedení AVU vzbuzuje nedůvěru ve veřejném prostoru. „Rektorka Topolčanská se zjevila na pražské AVU před sedmi lety jako řadová pedagožka katedry teorie. Tři roky poté již působila v senátu. V posledních dvou letech, už jako rektorka, uskutečňuje jeden destruktivní krok za druhým,” uvádí petice.
Noc v muzeu na vlastní kůži? V průběhu sobotní noci mohou lidé nahlédnout do 30 pražských muzeí a galerií
„Mizí klasicky zaměřené ateliéry se zodpovědností vedoucího pedagoga, které jsou nahrazovány týmy nezkušených vedoucích, praktikujících nejasnou sdílenou výuku bez hierarchie. AVU teď nevede mladé lidi k vlastnímu uměleckému výrazu, ale k týmovému aktivismu,” píše se dále v petici.
Drogy a smrt
V petici se dokonce objevují tvrdé obvinění, a to, že ve škole je stále uvolněnější vztah k drogám. Loni dokonce kvůli drogým došlo k tragické smrti dvou studentů na zahraničním výletu ateliéru. Podle Blesk.cz vedení AVU to striktně popírá. „Tato informace je zcela smyšlená a AVU bude právní cestou požadovat její vypuštění z petice. Na žádném z ateliérových výjezdů do zahraničí k takové události nedošlo. V loňském roce zahynul na soukromé cestě jeden ze studentů. Zneužití tragického úmrtí mladého člověka pro vyvolání dezinformací o AVU není jen nelegální, ale především lidsky neospravedlnitelné. O šíření této dezinformace by měli byt informovaní signatáři a signatářky petice, protože svým podpisem přispěli k jejímu šíření,” uvedla Petra Švecová z AVU.
Petice řeší i vedení Národní galerie. Nelíbí se jí postupy ředitelky Alicji Knast, která podle nich nezná české kulturní prostředí a nesnaží se s českými umělci spolupracovat. Došlo to dokonce tak daleko, že před několika dny hromadně rezignovalo podle Deník N. z členových odborných a poradních orgánů 23 členů.Peti požaduje dále i návrat původního formátu ceny Jindřicha Chalupeckého nebo k jejímu ukončení a k založení jiné ceny. „Cenu Jindřicha Chalupeckého založili Václav Havel, Theodor Pištěk, Jiří Kolář, Jiří Šetlík a Wendy Luers. Byla udělována mladému umělci/umělkyni do věku 35 let za nejlepší výtvarný počin roku s přihlédnutím k předchozí výtvarné tvorbě. Rozpočet pro provoz ceny je z majoritní části financován z rozpočtu Ministerstva kultury České republiky. Cenu Jindřicha Chalupeckého ovládla ideologicky vyhraněná skupina lidí, která s ní zachází jako se svým majetkem a poškozuje původní poslání ceny,” dodává.