Parte Petrušky Šustrové zveřejnil na Facebooku herec a scénárista Břetislav Rychlík. „Jestliže jsme zemřeli s Kristem, věříme, že s ním také budeme žit,“ stojí na něm. Poslední rozloučení s disidentkou, která zemřela v nedožitých 76 letech, proběhne ve středu 17. května ve 14:00 v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. „Poté ji uložíme do hrobu na Vinohradském hřbitově v 16:30,“ píše se dále na parte podepsané „s láskou děti, vnuci a celá rodina“.
Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů.
Proti totalitě se Šustrová postavila již během studia dějepisu a češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1968 založila s přáteli Hnutí revoluční mládeže, které spojoval odpor proti tehdejší situaci v Československu. Kvůli činnosti v hnutí pak strávila dva roky za mřížemi. Malého synka, který se jí narodil v roce 1967, mohla vídat jen při návštěvách ve vězení. Po propuštění byla kvůli perzekucím režimu dlouho bez práce.
Později se stala signatářkou a mluvčí Charty 77, spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a spolupracovala s několika samizdatovými časopisy. Za svou činnost byla komunistickým režimem perzekvována. Pracovat mohla pouze na poště a jako uklízečka a od roku 1982 nemohla sehnat vůbec žádné zaměstnání. Jako disidentka se stala terčem komunistické tajné služby Státní bezpečnost (StB). Při výsleších StB čelila výhrůžkám i násilí.
Novinářka i překladatelka
Těžký osud ji ale nezlomil. Když v listopadu 1989 totalitní režim skončil, začala pracovat v Nezávislém tiskovém středisku a poté v týdeníku Respekt, který z něj vznikl. V letech 1990 až 1992 byla náměstkyní ministra vnitra. Poté působila jako novinářka a překladatelka z angličtiny, ruštiny a polštiny a mimo jiné také jako mezinárodní pozorovatelka několika voleb v zemích s ohroženou demokracií. Byla i scenáristkou dokumentárních filmů pro Českou televizi.
V říjnu 2008 byla zvolena členkou Rady ÚSTR, kterou pak v roce 2013 po několik měsíců do konce svého mandátu vedla. Za rok 2009 získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.
Uplynulo 45 let od smrti Jana Patočky. Mluvčí Charty 77 podlehl následkům po výslechu StB Videohub
