14°C
ČP se rozhodla zrušit na 300 poboček po celé zemi, a to kvůli svému ztrátovému hospodářství. V metropoli se má rušit 35 ze 106 poboček a změna se dotkne 13 z 22 takzvaných velkých městských částí. Nejvíce poboček ubude v Praze 4 a 6, a to shodně po pěti. Ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) již v pondělí dopoledne vyzvala Praha 13, aby přehodnotil plán rušení pošt.
„Jakkoli chápu ekonomické potíže pošty, se zavíráním poboček, aniž by byly informovány městské části, nemohu souhlasit. Chceme s ČP jednat, aby zůstala v budoucnu bez dalších 'šokových' zpráv zachována dostupnost služeb. Digitalizace není samospásná a není u nás na takové úrovni, abychom poštu alespoň občas nepotřebovali,“ uvedl starosta Prahy 9 a pražský zastupitel Tomáš Portlík (ODS).
Nejasnosti
Pošta podle pražských starostů při výběru uzavíraných pošt nezohlednila specifika a lokální kritéria jako dopravní obslužnost, bariérovost nebo hustota a počet obyvatel. Navíc podle nich není jasné, jakým způsobem a podle jakých kritérií ČP pobočky k zavření vybírala. Se starosty navíc nikdo nediskutoval klíč, podle kterého byly pobočky k rušení vybírány, tvrdí jejich sněm.
Poště pak starostové vytýkají celkový způsob komunikace. O rušení poboček se starostové ve většině dozvěděli z médií, další pak z dopisů, které jim přišly datovou schránkou minulý týden v pátek v 01:00, uvedli.
Rušené pobočky pošta vybírala podle návštěvnosti klientů, podle počtu uskutečněných transakcí, ekonomické rentability provozu a podle kritérií důležitých z pohledu klienta, jako jsou například bezbariérový vstup nebo dostupnost MHD. Pošta chce tímto krokem snížit ztrátu. Pokud by nepřijala úsporná opatření, skončila by letos v insolvenci.
Vedení České pošty vysvětluje, jak vybíralo pobočky ke zrušení ČTK
