7°C
„Klenoty budou vystaveny mezi 17. a 21. lednem. Bude tak navázáno na první vystavení korunovačních klenotů v porevoluční době, kdy v roce 1993 byly vystaveny na přelomu ledna a února,“ uvedl prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Klenoty budou 16. ledna vyjmuty z Korunovační komory, kde jsou uloženy. Od 17. do 21. ledna jeden ze symbolů české státnosti budou návštěvníci moci prohlédnout na netradičním místě – v Chrámu sv. Víta. Tam byly naposledy vystaveny v roce 1955. K vidění bude ve svatováclavské kapli katedrály i lebka sv. Václava.
22. ledna pak proběhne slavnostní bohoslužba s klenoty na čestném místě. Od 16. do 23. ledna budou v Korunovační komoře probíhat restaurátorské práce a průzkumy, 23. ledna pak budou klenoty do komory opět uloženy. Klenoty budou vystaveny u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky, využita bude původní vitrína Josefa Gočára.
Zástupci Pražského hradu v pondělí představili i výsledky říjnového průzkumu koruny. Odpovědět měl na otázku, zda v ní je umístěn trn z údajné Kristovy trnové koruny. Podle šéfa hradních památkářů Petra Kroupy byla v roce 2003 prozkoumána kamej na křížku koruny a bylo zjištěno, že dutina v ní je prázdná. Spekulovalo se proto poté, že se trn ztratil.
Odborníci nyní v říjnu, kdy byly klenoty sneseny z Korunní komory, pomocí přenosného rentgenu ověřili, že další dutina je ve dně kříže. „Zvolená metoda rentgenového záření neumožňuje přímé potvrzení organické hmoty, tedy samotného trnu uvnitř schránky,“ řekl Kroupa. Neexistují ale podle něj žádné indicie, že by s nohou kříže bylo po zhotovení koruny manipulováno. „Tudíž nepochybujeme o přítomnosti trnu ve schránce, kam byl vložen při zhotovení koruny, jak o tom informuje latinský nápis,“ doplnil. Nevyloučil další průzkum do budoucna.
Korunovační klenoty
Korunovační klenoty jsou jedním z nejvýznamnějších symbolů české státnosti. Uloženy jsou v Korunní komoře katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Jejím jediným vstupem jsou dveře v jihozápadním rohu Svatováclavské kaple, k jejichž otevření se musí sejít sedm držitelů klíčů. Těmi jsou dnes prezident, předseda vlády, pražský arcibiskup, předsedové obou parlamentních komor, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a pražský primátor.
Tradice vystavování sahá do první republiky, první veřejná výstava klenotů se uskutečnila v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti sv. Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po skončení druhé světové války roku 1945, dvakrát v 50. letech minulého století (1955 a 1958), v přelomovém roce 1968 i za normalizace (1975 a 1978). Pokaždé si je přišly prohlédnout desetitisíce lidí. V historii samostatné České republiky byly klenoty k vidění už sedmkrát, nynější vystavení tedy bude osmé.
Zatímco za úřadování prezidentů Václava Havla i Václava Klause byly korunovační klenoty vystaveny vždy dvakrát (jednou v každém funkčním období, v případě Havla začala první výstava několik dní předtím, než se ujal úřadu), za současné hlavy státu Miloše Zemana se vystavovaly již třikrát. První vystavení v roce 2013 vzbudilo pozornost i tím, že Zeman při odemykání komory s korunovačními klenoty působil unaveně a několikrát zavrávoral. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti.
Vystavení korunovačních klenotů vždy přiláká desítky tisíc zájemců, lidé pravidelně čekají na možnost vidět korunu, žezlo a jablko řadu hodin. Rekordní počet lidí, na 100 000, si přišel klenoty prohlédnout během dvou týdnů na přelomu ledna a února 1993.
