„Čtvrti, ve kterých nic nechybí. To je plán!“ zaznívá v reklamním sloganu Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR). Pražané si však nepotrpí na hezká slovíčka, ale chtějí vidět Metropolitní plán v akci. Změní Prahu na další desetiletí, možná století. Největší obava panuje z kvality veřejných zázemí jako jsou školy, sportoviště nebo zdravotní zařízení. Čtvrtě mají být dostatečně rozmanité, pokud v nich budou stát pouze bytové domy, nikdo v nich nebude chtít bydlet, pokud se v blízkém okolí nebude nacházet ani poliklinika, škola či hřiště pro děti.
„Spokojený obyvatel je priorita číslo jedna“
Na zastavitelném území plánu je nejvíce zastoupeno obytné využití. Nepatří sem jen bydlení, ale i služby a vybavenost, případně plochy související s pracovními příležitostmi. Plných 43% zastavitelné plochy tvoří obytné území. „Které nicméně na jedné straně klade požadavky, aby zde nevznikly záměry omezující obytnou kvalitu území a na straně druhé požaduje, aby byly vhodné záměry dále zpodrobňovány,“ říká Michal Leňo, vedoucí kanceláře metropolitního plánování.
Metropolitní plán rozlišuje tři druhy veřejného vybavení. První kategorií je komerční vybavení, kam patří budovy zejména pro obchod, služby a pracovní příležitosti. Druhá kategorie nese název veřejná občanská vybavenost. Počítá se zde s budovami a pozemky, sloužícími pro vzdělávání, sociální služby, ochranu obyvatelstva i zdravotní služby. Poslední kategorii tvoří rekreační vybavenost. Jde o hřiště, sportoviště nebo lunaparky.
Lokality veřejné vybavenosti zabírají v Metropolitním plánu největší území. „Pokud by se prostavěly všechny plochy, které plán vymezuje, uvažuje plán o nárůstu o 600 tisíc obyvatel,“ popisuje architekt Michal Leňo. Nicméně taková situace by nastala pouze v případě, že by došlo k naplnění všech ploch, což se nebude dít okamžitě, ale postupně. Na řadě míst dojde k doplnění školní vybavenosti o rekreační rozměr, který bude sloužit široké veřejnosti, a ne pouze žákům škol a školek.
V čem plán pomáhá?
Ve městě momentálně platí stávající územní plán, který se bude vlivem Metropolitního plánu měnit. „Místo určitých stavebních uzávěr stanovuje nový územní plán závazné regulativy na parky a vybavenost, zeleň a veřejná prostranství v nejklíčovějších brownfieldech. Umožňuje je flexibilně umisťovat, ale nikoho dalšího do území nepustí,“ vysvětluje Filip Foglar, vedoucí sekretariátu náměstka Petra Hlaváčka.
Díky tomu se město bude moci podrobně zaměřovat na jednotlivé aspekty území. Nebude se také muset deset let čekat na samotnou změnu kvůli byrokracii.
Škol a školek je nedostatek
Se zastaralostí současného územního plánu souhlasí Anna Minklárková z neziskové organizace Arnika. „Praha se za dvacet let dostala do situace, kdy jsou ve veřejné vybavenosti značné deficitiy. Není rovnoměrně rozmístěna po Praze,“ upozorňuje. Současný starý plán tyto plochy striktně vymezuje. Navíc je prý jisté, že na střední školy nastoupí silná generace „deváťáků“, kteří nebudou mít kam jít.
„Spoustu let nikdo neřešil, že se stavělo velké množství bytové výstavby bez jakékoliv vybavenosti,“ říká Anna Minklárková. To se stává čím dál větším problémem Prahy. „Jestli jste rodič, tak víte, jaký je problém v Praze dostat tříleté nebo čtyřleté dítě do školky,“ dodává. Tlak na navyšování míst existuje. Podle plánu však platí, že ve smíšeném městském prostředí je možné umisťovat školy, školky, hřiště a podobně v podstatě bez omezení.
Podle Ondřeje Štefla ze společnosti SCIO se z více než z jedné třetiny nové školy zakládají v budovách bývalých škol, případně se přestavují jiná místa. Nově se nestaví. „Více než územní plán nám vadí hygienické a požární předpisy, které nám to neobyčejně komplikují a jsou více než 50 let staré,“ uvádí. Navíc prý není důležité, kolik nových škol vyroste, ale jak kvalitní výuka bude v novostavbě probíhat.
Studium o volném čase
Na stránkách metropolitniplan.praha.eu je možné si stáhnout krycí list pro každou lokalitu. Což je dokument na formátu A4, který popisuje, co se na místě smí a nesmí s ohledem na zastavitelnost (leží ve městě a dá se tu stavět), typ struktury (co za stavby v lokalitě převládá), obytné využití (jak se tu dá bydlet) a stabilizace (je lokalita připravena).
Grafická část plánu je zobrazena v měřítku 1:10 000. Popisuje zástavbu jako celek. Nemůže se věnovat jednotlivým domům, ale definuje souhrnná pravidla. Každý obyvatel Prahy si v plánku najde svůj domov a poté zkoumá, co se v okolí může a nemůže dít v souladu s Metropolitním plánem. Veřejnost se k Metroplánu bude moct vyjádřit on-line prostřednictvím Portálu Pražana. V rámci plánu též proběhne samostatné veřejné projednání 23. června.
Blesk Podcast: Josef Pleskot promluvil o nové filharmonii v Praze. Bojuje za ni přes 20 let Jiří Marek, Lukáš Červený, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy
