Robot iCub měří na výšku něco málo přes jeden metr a má rozměry čtyřletého dítěte. Místo kloubů a svalů jej ovládá 53 elektromotorů, dvě kamery fungují jako jeho oči a zvuky vnímá prostřednictvím dvou mikrofonů. Jeho cena se pohybuje okolo 250 tisíc eur (cca 6,35 milionu korun). Je prvním robotem svého druhu v České republice. Navržen byl několika evropskými univerzitami, život mu vdechnul Italský technologický institut z Janova.
Humanoidova tělesná schránka se v důležitých věcech podobá té lidské. „Má nejen rozměry čtyřletého dítěte, ale je blízký i po motorické a smyslové stránce. Kromě zraku a sluchu je unikátní v tom, že má citlivou kůži po celém těle. „A právě hmat, který je pro člověka tak důležitý, robotům doposud úplně chyběl,“ řekl Blesku vedoucí výzkumník Matěj Hoffmann. Vědci používají na robota algoritmy, pomocí kterých se učí jako lidské dítě.
Nevyhubí nás jednou roboti?
Strach s apokaliptické budoucnosti, kde roboti téměř vyhubili lidstvo, jako ve filmu Terminátor, Matěj Hoffmann nemá. Ani zdaleka zatím nejsou na takové úrovni. „Právě proto, že s roboty denně pracuji, vidím, jak na tom opravdu jsou,“ říká. Ve svém výzkumu se inspiruje vývojem dětí v prvních dvou letech života právě proto, že jde o základ, který robotům chybí. „Pokud bychom roboty nechali o samotě, naší jedinou starostí by zatím bylo, aby se nerozbili,“ dodává.
Obří projekt
Už dlouhých 15 let probíhá po celém světě výzkum na celkem 47 robotech iCub. Některé týmy se zaměřují na chůzi a balancování, jiné na rozpoznávání předmětů, a další třeba na jazykový vývoj a komunikaci s člověkem. „V mé skupině hodně cílíme právě na hmat, kterým byl iCub obdařen později. V raném dětství, kdy je zrak velmi omezený, hraje právě hmat klíčovou roli,“ popisuje vědec.
Dotyková zpětná vazba umožňuje si doslova osahat svět okolo a vytvořit si jeho první modely. „Díky hmatu se může robot např. sám 'nakalibrovat' - naučit se, jaké má jeho tělo rozměry a možnosti,“ doplňuje. Robot tak může prožívat prostředí obdobným způsobem jako se to učí dítě, a to mu následně dá potenciál rozvíjet podobný typ poznání či orientace v prostoru.
Vědci z katedry kybernetiky FEL ČVUT chtějí s iCubem napodobit celou vývojovou cestu. Matěj Hoffmann s týmem svých pěti kolegů vytvořili umělou neuronovou síť jako mapu povrchu kůže robota. V současné chvíli pracují na propojení s dalšími smysly – například zrakem. Získání robota iCub může být podle Hoffmanna i vstupenkou do dalších mezinárodních projektů a ČVUT i Praha se dostávanou na mapu humanodiní a kognitivní robotiky v celosvětovém měřítku.