V minulých dnech začalo přibývat nových případů ptačí chřipky u volně žijících ptáků v České republice. První ohnisko bylo potvrzeno v půlce února na Táborsku v malochovu drůbeže. Ta se nakazila zřejmě od kachen z nedalekého rybníka.

Právě volně žijící ptáci jako kachny nebo labutě jsou nejčastějšími přenašeči infekce. Asi 30 ptáků následně na nákazu během dvou dnů zemřelo. Další případy se objevily v jižních Čechách a ve středu 3. března zaznamenala SVS i dva případy přímo v Praze, kde se nákaza potvrdila u labutí. Nebylo jim pomoci, uhynuly na Císařské louce, jak pro ČTK uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček.

I na člověka?

Následné rozbory potvrdily, že jde o subtyp H5N8, který je v současné době rozšířen po celém světě. Ještě začátkem roku se mělo za to, že tento kmen ptačí chřipky, na rozdíl od jiných subtypů jako H5N1, H7N9 a H9N2, se na člověka nepřenáší.

Světová zdravotnická organizace však na svém webu uvedla, že byl v Rusku zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky H5N8 na člověka. Podle úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor jde o první zjištěnou nákazu tohoto druhu na světě. „Variantou H5N8 se nakazilo v prosinci sedm pracovníků drůbeží farmy na jihu Ruska. Cítí se dobře,“ uvedla šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová.

Pozor na trus, peří a mršiny!

Pražané a nejen oni tráví během dlouhých lockdownových dní mnohem více času v přírodě, na co si tedy dávat pozor? „Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující ptáky. K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků. Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.) toto riziko je ale velmi nízké,“ řekl pro Blesk Petr Majer, tiskový mluvčí SVS. Pokud třeba s dětmi sbíráte pírka ptáků, ze kterých následně něco vyrábíte, bylo by v tuto chvíli možná lepší nechat to na jindy.

Video
délka: 02:06.26

Ptačí chřipka u sousedů: Nebezpečí přenosu na člověka je vysoké. (2018) 

Může se ale stát, že při procházkách přírodou nebo městskými parky narazíte na malátného, případně uhynulého ptáka. V tom případě je nutné držet se následujících pokynů. „Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická. V případě podezření na uvedené příznaky u ptáků informujte ihned o události soukromého veterinárního lékaře nebo místně příslušnou krajskou veterinární správu, dále pak postupujte podle jejich pokynů,“ vysvětluje Majer.

Jestli chytáte paniku, že okamžitě přestanete kupovat drůbeží maso, můžete zůstat klidní. Podle SVS probíhá důsledný veterinární dozor už v chovech, dále pak při zpracování i ve fázi prodeje. Pokud je navíc dodržována běžná hygiena při práci s masem, nehrozí nebezpečí. Vir ptačí chřipky je spolehlivě zničen i tepelnou úpravou a to už při 70 stupních za pouhou vteřinu.

Fotogalerie
42 fotografií