Meteorologické sloupky sloužily v minulosti jako náhrada předpovědi počasí. V 19. století byly sloupky módní záležitostí, která se nevyhnula ani Praze. Většina ale během let zmizela. „Vznikaly od druhé třetiny 19. století. Kolik jich bylo v metropoli původně, nevíme. Zachovaly se dva z doby kolem roku 1914,“ řekla Blesku Eva Heyd, manažerka firmy Czech National Trust, která s pomocí dárců a městských částí oba sloupky opravila.
Policejní vrtulník pomáhá v nouzi s převozem nemocných covidem-19: První transport zachytil fotograf
Co ukazuje?
Meteorologické sloupky v minulosti kromě teploměru, tlakoměru a vlhkoměru často obsahovaly i kuriozity, jako například větrnou korouhvičku s růžicí do světových stran nebo zapisovač pro záznam extrémních teplot.
Teplotu, vlhkost vzduchu i tlak ukazuje i nově obnovený sloupek. Přibyla mu ale také funkce řízení veřejného osvětlení, které má na starosti městská společnost Technologie hlavního města Prahy. Také řídí provoz na nedaleké křižovatce. „Náklady byly asi 130 tisíc. Sloupek se musel kompletně vyčistit. Musela se vytvořit i schránka pro nově vyrobené meteorologické přístroje,“ dodala k rekonstrukci Eva Heyd. Naposledy se podobný sloupek obnovil předloni na Vítězném náměstí za 170 tisíc korun.
Jsou i další?
Podle meteorologa Reného Tydlitáta, který meteorologické sloupky mapuje, nejsou identické sloupky na Masaryčce a v Dejvicích jediné svého druhu, které se dochovaly. „Úplně stejný sloupek jsem nalezl v Umělecké zahradě v Nuslích. Byl tam určitě přemístěn z nějakého místa v Praze, kde fungoval,“ uvedl. Podle něj byly sloupky vyráběné sériově a ve své době jich po Praze bylo mnohem víc.
