9°C
Případ se týká pronájmu reklamních ploch ve vestibulu metra Staroměstská, které od městské části Praha 1 získala JCDecaux. Obžaloba tvrdí, že Valenta firmu na základě svých kontaktů na radnici zvýhodnil a získal za to 200 000 korun vykázaných jako odměna za konzultační činnosti. V předmětné době byl členem majetkové komise městské části.
O právní problém nejde. Co morální?
„Z provedeného dokazování vyplývá, že předmětný záměr nebyl veřejnou soutěží, a tudíž obžalovaní nemohli svým jednáním naplnit znaky skutkové podstaty žalovaného trestného činu,” uvedla soudkyně. Podle ní „šlo o určitý specifický režim veřejného soutěžení.”
„Nemůžeme říct, že JCDexaux byla nějak zvýhodněna, protože bylo prokázáno, že i společnost euroAWK byla v kontaktu s pracovníky Městské části Praha 1 a v podstatě si zjišťovala tytéž skutečnosti, které pro JCD zjišťoval obžalovaný Valenta,” podotkla Šindelářová.
„V rovině trestněprávní je zcela jasno. V rovině morální si však obžalovaní musí udělat jasno sami,” konstatovala předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Dana Šindelářová.
Nic nekončí
Státní zástupce Jan Lelek požadoval pro Valentu dvouletou podmínku a půlmilionový peněžitý trest, pro Tenzera šestiměsíční až roční podmínku a povinnost zaplatit státu 200 000 korun. Pro firmu chtěl vedle peněžitého trestu 250 000 korun rovněž dvouletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách. „Nesouhlasím s právním názorem, že nešlo o veřejnou soutěž,” vysvětlil novinářům s tím, proč se odvolal.
Obžaloba vycházela mimo jiné z odposlechů, které policie získala při prověřování jiného případu. Advokáti obžalovaných tvrdili, že takové nahrávky jsou jako důkazy nepřípustné. Valenta u soudu argumentoval tím, že u většiny záměrů je výslovně uvedeno, že nejde o veřejnou soutěž. Tenzer se hájil tím, že ze své pozice neměl možnost ovlivňovat, jakou cenu za pronájem jeho firma městské části nabídne. Rozsudek si dnes ani jeden z mužů nepřišel vyslechnout.
„I kdybychom připustili domněnku, že se jedná o veřejnou soutěž, tak obžalovaní nemohli spáchat trestný čin, protože zájemci měli rovné podmínky a nedošlo k žádné diskriminaci. Tyto rovné podmínky jim umožňoval zákon o svobodném přístupu k informacím,” řekla k tomu soudkyně.
Hegemon v oblasti pražské veřejné reklamy
Francouzská firma JCDecaux v Praze působí zejména na základě dvou velkých smluv z 90. let. První z nich společnosti zajišťovala výhradní právo na umisťování reklamy v MHD. Dopravní podnik ji v roce 2016 označil za nevýhodnou a vypověděl, poté se obě strany začaly soudit o její platnost. Soud loni smlouvu zatím nepravomocně označil za od počátku neplatnou, spor stále pokračuje a JCDecaux hrozí mezinárodní arbitráží. Druhá smlouva se týká zastávek MHD a mobiliáře v ulicích, ta skončí příští rok v červnu a magistrát ji neplánuje prodloužit. I zde se mluví o možném právním sporu, firma totiž uvedla, že přístřešky MHD, které vlastní, začne demontovat už před skončením smlouvy.
