Radní Marvanová, která se družstevním bydlením dlouhodobě zabývá, upozornila, že v současnosti se dostupností, nebo spíše nedostupností bydlení potýkají nejen lidé ze sociálně slabší vrstvy obyvatel. „Situace se i pro střední vrstvu v Praze neustále zhoršuje, rozevírají se nůžky mezi cenou bydlení a příjmy domácností,“ říká.
Právě družstevní výstavba by měla dát i této skupině možnost získat bydlení za rozumnou cenu. Marvanová upozornila, že až 60 procent domácností v Česku má nárok na příspěvek na bydlení. Většinou na něj dosáhne rodina, kde mají oba partneři příjem zhruba mezi 15 až 20 tisíci.
Družstevní bydlení má cílit na střední vrstvu, která je většinou těsně nad hranicí tohoto příspěvku, ale zase nemá takové příjmy, aby si mohla dovolit hypotéku. Příjmová hranice dvoučlenné domácnosti pro přijetí do družstva je těsně pod 30 tisíc korun.
Partnerství tří stran
Jedná se o partnerství tří stran – města, soukromého sektoru a občanů nebo spíše družstevníků. Hlavním vkladem města jsou pozemky, které ke stavbě poskytne. Díky tomu by měla cena bytů být zhruba o třicet procent nižší než u klasických developerských projektů. Družstevníci by po splacení stavby domu měli také mít možnost získat pozemek.
Město za to, že poskytne pozemky, dostane třetinu bytů, které by měly sloužit pro podporované profese jako jsou učitelé nebo hasiči. To ocenil pirátský radní pro oblast bydlení Adam Zábranský, který má na starost právě oblast bydlení. „Vidím výhodu v tom, že část bytů bude město moci využívat pro své potřeby,“ řekl. Jako pozitivní vidí také to, že družstevní bydlení umožní dlouhodobé financování nákladů na výstavbu i následné pořízení pozemku a město tak uvažuje v dlouhodobém horizontu. Aby systém byl dlouhodbě udržitelný, Praha by podle něj měla dostat za pozemky dostatečnou hodnotu.
Radní Marvanová také doplnila, že lidé v Praze mají k bytovým družstvům důvěru i díky tomu, že tu existuje už dlouho mají s tím zkušenost. Vlastně vznikly ještě dříve, než samostatné Československo. „Navazujeme na více než stoletou tradici. Ta sahá až do doby Rakouska-Uherska, velké množství domů vzniklo družstevně za první republiky a tento model nezlikvidoval ani bývalý režim,“ uvedla.
