Zatímco nyní jsou náklady na projekt odhadovány na dvě miliardy korun, dříve vypsaný tendr počítal s částkou 1,2 miliardy. Podle vedení města nicméně bývalé vedení magistrátu zakázku vypsalo ještě předtím, než byl dokončen projekt, a tedy bez podrobné znalosti toho, co bude stavba zahrnovat. Původní zakázku radní zrušili v polovině letošního října.
Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.
Dusno na pražském zastupitelstvu: Mnohahodinová diskuse o rozpočtu! Opozice ho kritizovala, pak ho odklepli

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně.
Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.
Historie paláce
Průmyslový palác byl postaven v roce 1891 při příležitosti Jubilejní zemské výstavy podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. V letech 1952 až 1954 komunistická garnitura rozhodla o změně funkce a hlavní hala paláce byla přestavěna na společenský a taneční sál. Změnilo se i jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.