„Nárůst je rozdělen na část inflační, která pokrývá růst provozních nákladů, a část investiční, která je určena na investice do vodohospodářského majetku,“ uvedl mluvčí. Prostředky na investice podle něj meziročně vzrostou o 190 milionů korun. Nájemné hrazené správci vodohospodářského majetku, kterým je Pražská vodohospodářská společnost, dosáhne 2,655 miliardy korun. Další 1,3 miliardy korun pak PVK vloží do oprav a údržby.

Kontroverzní záchody na Petříně nevyrostou: Radní po nátlaku obyvatel změnili rozhodnutí

Radní projekt zázemí a záchodů ve Velké strahovské zahradě na jednání 2. prosince zrušili.

Nárůst o dvě procenta nad úroveň inflace schválila již v červnu Rada hlavního města Prahy v rámci Střednědobého investičního plánu pro roky 2020-2024. Podle tohoto plánu by měly investice do vodohospodářské infrastruktury dosáhnout mezi roky 2020 a 2024 více než 16 miliard korun. Zvýšená nutnost investic vyplývá podle mluvčího z historického podfinancování vodárenské infrastruktury v Praze. „Bohužel tento dluh se projevuje velkými haváriemi na majetku velmi často starším než sto let,“ podotkl. 

Poslední velká havárie, k níž došlo minulý týden na pražském Břevnově, odřízla na celý den od vody 25 tisíc domácností včetně nemocnice, školek, škol i sociálních zařízení. Nejprve prasklo potrubí v Patočkově ulici, kterou voda podemlela, o pár hodin později i v Břevnovské. Příčinou byla podle Mrázka zřejmě únava materiálu - jedno z prasklých potrubí bylo ze 40. let minulého století, druhé ze 70. let.

Rekonstrukce vodojemů i čistírny

Prahu čeká například obnova páteřních vodovodních řadů z Káranské vodárny, rekonstrukce významných vodojemů, rekonstrukce druhé poloviny Ústřední čistírny odpadních vod či úpravny vody v Podolí.

Vodné a stočné v Praze zůstává stále na úrovni celostátního průměru a ve spotřebním koši Pražanů představuje 1,4 procenta čistého příjmu domácností. Podle Mrázka průměrný Pražan utratí za vodné a stočné měsíčně asi 270 korun, což je zhruba devět korun denně.