14°C
Osobnosti veřejného života a občanské iniciativy v neděli také vydaly společné Občanské provolání k 17. listopadu. V pravé poledne ho zveřejnili v Obýváku Václava Havla na Národní třídě a současně na webových stránkách www.provolani19.cz. Deklarují v něm odhodlání občanské společnosti postavit se za základní hodnoty a principy, na nichž stojí demokratický stát. Pojmenovali ale i rizika a problémy, s nimiž se česká demokracie 30 let po listopadu 1989 potýká. Provolání bude v tištěné podobě k dispozici v ulicích větších měst a na vzpomínkových akcích pořádaných Knihovnou Václava Havla a spřátelenými institucemi.
V Archivu bezpečnostních složek mohou v neděli zájemci požádat o předložení jakéhokoliv dokumentu ze zhruba dvaceti kilometrů archiválií, a přitom posedět s archiváři u kávy, čaje a občerstvení, které pro návštěvníky připravili. Prohlédnout si mohou také výstavu karikatur Svět kreslí Havla.
„Vystavujeme konkrétní dokumenty, které se týkají osobnosti Václava Havla, Palachova týdne a období kolem 17. listopadu (1989). Pak je tu výběr z archiválií z ranějších let. Vybrali jsme ale i svazky Správy sledování (SNB), které jsou zajímavé právě tím, že se v nich dochovaly fotografie,“ uvedla archivářka Jitka Matyášová. Havel se stal jedním z nejsledovanějších lidí ze strany StB a byl zařazen do první kategorie nepřátelských osob až do pádu totalitního režimu v listopadu 1989.
Archiv bezpečnostních složek představil dokumenty související s Václavem Havlem:
Archiv bezpečnostních složek představil 17. listopadu 2019 dokumenty vztahující se k osobnosti Václava Havla. David Zima
Ačkoliv přímo k Havlově osobě se takzvaná sledka StB nedochovala, může archiv ukázat sledku na jeho bratra Ivana Miloše, který byl spolu s ním zachycován na fotografiích. „Václav Havel se setkával s řadou lidí, kteří byli zajímaví a byli Státní bezpečností sledováni,“ poznamenala.
Pohlednice i Charta 77
Velký zájem má veřejnost o korespondenční lístky, pohlednice nebo dopisy Havla s přáteli, když několikrát pobýval ve vězení, ale i petici Několik vět, dokument vypracovaný Chartou 77 na jaře 1989. Lidé si často prohlížejí i menší listy papíru, na kterých známé osobnosti, jako byla herečka Vlasta Chramostová, zpěvačka Marta Kubišová, spisovatel Pavel Kohout či samotný Havel, stvrdily svým podpisem a adresou bydliště souhlas s Chartou 77. K unikátům podle Matyášové patří také archiválie k nálezu odposlechů v bytě Václava Havla.
Dnešní improvizovanou čajovnu umístili archiváři do badatelny, která kdysi bývala obývákem rodiny Veselíkových. Ta budovu za první republiky nechala vystavět a ve třetím patře žila Žofie Červená, podruhé provdaná Veselíková, se svou dcerou, pozdější slavnou operní zpěvačkou Soňou Červenou. Veselíková přišla o dům již za nacismu, a potom opět v roce 1945, protože byla obviněna z kolaborace s nacisty, přestože byla v koncentračním táboře. Až do 80. let zde byl Archiv ministerstva vnitra.
