Vodárenská věž, Letenské sady, Stromovka, stadion Sparty. To jsou nepřehlédnutelné dominanty Prahy, které se ne náhodou nachází právě na Letné. Jak se ale mezi nimi žije? Zhruba čtyřicetičlenný autorský tým nakladatelství Yinachi na tuto otázku hledal rok a půl odpovědi. Celkem vyzpovídal 250 obyvatel Letné, jejichž zpovědi textově zpracoval Jen Kratochvil, a o fotografické portréty je doplnil Hynek Alt.

Letná hipsterská, dělnická i umělecká?

„Každý tu čtvrť vnímá trošku jinak, rozhodně nelze říci, že je Letná hipsterskou čtvrtí. To je jeden z mýtů, které bychom rádi vyvrátili,“ líčí editor knihy Ondřej Zátka. „Pro některé starousedlíky je to stále dělnická čtvrť. Umělci se zase vztahují k akademii a mají tak trochu pocit, že jim Letná patří, protože Akademie zde stála dříve, než většina domů okolo. Mnoho vnitrobloků disponovalo ateliéry, kde umělci tvořili,“ vysvětluje. „Jako převážně hipsterskou čtvrť vnímají Letnou lidé zvenčí.“

Jak vznikal klíč, podle kterého byli obyvatelé oslovováni? „Ptali jsme se lidí na ulicích, po hospodách jsme nechávali letáčky ve schránkách, které se nám vracely vyplněné s doporučením na jejich známé, kteří by eventuálně do knihy mohli přispět,“ uvedla koordinátorka tvůrčího týmu Denisa Lešková. Vznikl díky tomu zajímavý reprezentativní vzorek napříč společenským spektrem. U zrodu celého záměru stál Robert Peňažka, majitel Yinachi, který na Letné žije.

„Nebylo naší ambicí mít v knize známé osobnosti, ale zjistili jsme, že slouží jako skvělí propojovatelé,“ doplňuje Lešková s tím, že kromě zástupců nejrůznějších profesí – například prodavačů, uklízeček, výčepních, ale i třeba kavárníků a známých jmen ze sféry umění či politiky, do knihy svými postřehy, názory a zkušenostmi s životem na Letné přispěli třeba herci Ladislav Mrkvička s Janem Cinou, zpěvák Adam Mišík nebo Helena, Hana, Radka a Tomáš Třeštíkovi.

Neuchopitelný duch

„Daleko důležitější pro nás ale byli tzv. lokální celebrity,“ vysvětlil Jan Schmid, odborník na sociologické výzkumy. Těmi se rozumí jednotlivci, které mnozí místní znají a kteří vzájemně propojují komunitu, která tvoří víceméně sourodý sousedský celek. „Aby každá čtvrť držela pohromadě, potřebuje lokální celebrity. Typicky to bývají třeba majitelé podniků, vrchní nebo výčepní. V tom se nám potvrdilo, že česká kultura je stále taková hospodská.“ Dále se může jednat i o poněkud „osobité“ postavičky městského života.

„Například jeden pán, kterému nikdo neřekne jinak, než letenský Franz Josef, protože nosí charakteristický knír. Nikdo pořádně neví, kde bydlí, jak se jmenuje, ani nám se s ním nepodařilo spojit, ale každý ho zná,“ uvádí za příklad Schmid. „Je to takový neuchopitelný duch Letné.“

Čtvrť ve vývoji

Při práci na knize dokázali její tvůrci pojmenovat i proces změn, kterými Letná za poslední dobu prochází. Podle některých místních jsou to změny k lepšímu, jiní mají výhrady. Podle Zátky Letná prochází tzv. gentrifikací, což je proces, kdy určitá městská lokalita začne být atraktivní a začnou se do ní stěhovat lidé z vyšších společenských vrstev, kteří mají značný podíl na tom, že se čtvrť začne přeměňovat na něco, co je jim blízké, a zároveň se začne vzdalovat tomu, čím byla tak osobitá.

Kavárny: Jako houby po dešti

„Tím se z levné umělecké a dělnické čtvrti, kde poměrně čile žila i undergroundová scéna, začala stávat čtvrť luxusní, jak ji známe dnes. Klasické obchody, železářství, švadlenky začaly nahrazovat kavárny a další podniky,“ vysvětluje Zátka a uvádí jeden konkrétní příklad, na kterém je to vidět. „Bar Cobra dříve býval staromódním klasickým zakouřeným nonstopem. Lidé si tam chodili o půlnoci pro cigarety, otevřeno bylo do rána. Před pár lety ho převzal nový majitel a udělal z něj trendy podnik, který žije mnohem rušnějším životem a přitahuje mnohem movitější skupinu se vztahem k dobrému jídlu a pití.“

Sociální mapa Letné tak, jak se v průběhu vzniku knihy začala autorům vytvářet. Jedná se o místa, kde Letňané nejvíce tráví čas, ať už rekreačně, pracovně nebo jen tak. Nejvíce Letenských obyvatel nepřekvapivě dochází do Letenských sadů, Stromovky nebo do Bio Oka. Tuto mapu také autoři zanesli na titulní stránku knihy.
Sociální mapa Letné tak, jak se v průběhu vzniku knihy začala autorům vytvářet. Jedná se o místa, kde Letňané nejvíce tráví čas, ať už rekreačně, pracovně nebo jen tak. Nejvíce Letenských obyvatel nepřekvapivě dochází do Letenských sadů, Stromovky nebo do Bio Oka. Tuto mapu také autoři zanesli na titulní stránku knihy.
Autor: Yinachi

V knize o procesu těchto změn podle Zátky hovoří například kavárník Petr Holata z tradiční Cukrárny Alchymista, která funguje už od roku 1998. „Podivuje se nad tím, proč se nonstopy na Letné ruší. Dnes noční život kvůli gentrifikaci končí kolem jedné hodiny v noci, kdežto dříve měla Letná prakticky neomezenou otevírací dobu,“ vysvětluje Zátka. Negativním jevem je díky tomu pak častý hluk na ulicích a častější výjezdy policistů, kteří musí řešit rušení nočního klidu, poněvadž lidé jsou nuceni střídat nonstop bary za prostory pod širým nebem.

Místo, které se sbližuje

Nebyla by to Letná, kdyby při hledání její osobitosti nenarazili tvůrci na některé pomyslné perličky. Spisovatelé například odhalili pravděpodobné pozadí toho, co dalo název letenské hospodě Prašivka. Údajně tam prý kdysi hosté nosili hospodskému houby, a jestli byly nějaké prašivé, vyhazoval je oknem. „Ale těžko říci, spíše to zní jako urban legend,“ směje se Lešková.

Autoři také odhalili, nakolik moc místem ke sblížení Letná vlastně je. „Třeba paní Helena Třeštíková se nám svěřila, že když se na Letnou přistěhovala v 80. letech z Václavského náměstí, měla obavy z toho, jak veliký krok do neznáma to pro ni byl. Tehdy Letná nežila tak rušným kulturním životem, jako dnes. Byla to pořád ještě spíše dělnická čtvrť. Trvalo jí prý ale velice krátce, než si jí Letná získala,“ uvádí.
Začátkem listopadu vyšla pozoruhodná sociologická kniha, která formou rozhovorů vykresluje pražskou Letnou.
Začátkem listopadu vyšla pozoruhodná sociologická kniha, která formou rozhovorů vykresluje pražskou Letnou.
Autor: Yinachi

Do vínku pak přidává ještě výpověď Jany Lesičkové z pivnice u Pivoje. „U ní v lokálu se potkávají starousedlí dědouškové s těmi mladšími hipstery. Kolikrát prý mezi nimi docházelo k takovým úsměvným svárům, vadilo jim, že třeba mladí nebyli schopni sundat si uvnitř kšiltovky. A z toho škorpení nakonec vyplynulo, že se po čase začali zdravit, povídali si co je kde nového, navázali mezi sebou nějaký vztah.“

Fotogalerie
30 fotografií