„Když se před 100 lety stavěly v Praze náplavky, Praha tou dobou udělala krok do 20. století. Dnes podle mě děláme krok do 21. století,“ uvedl při slavnostním předání zrekonstruovaných kobek na náplavce hlavnímu městu Jiří Sulženko, který je kurátorem pražských kobek. Vize, která se začala pozvolna rýsovat před 10 lety, a která v roce 2016 začala nabírat na konkrétních obrysech, se stává skutečností.

Náplavka ožívá

Celkem bylo rekonstruováno a revitalizováno 20 kobek po obou stranách Vltavy, přičemž tři z nich budou veřejné toalety. Jak Sulženko prozradil, ty budou veřejnosti zpřístupněny bezplatně. Hlavní město k ostatním kobkám několik měsíců vybírá provozovatele, a u některých je jasno už nyní. Na nábřeží Vltavy budou tři galerie, dvě dílny, tři ateliéry a v jedné dokonce i pobočka Městské knihovny. Scházet pochopitelně nebudou ani kavárny.

„Jedná se o výkladní skříň pražského veřejného prostoru,“ uvedl primátor Zdeněk Hřib (Piráti), který na slavnostní předání pozval také bývalou primátorku Adrianu Krnáčovou (ANO), za níž revitalizace náplavek začala vznikat. „Jsem vděčná novému vedení magistrátu, že tento návrh nepotopil, ale naopak dokončil,“ ocenila bývalá primátorka.

Podle Hřiba se jedná o jednu z největších investic hlavního města do veřejného prostoru za poslední léta. Rekonstrukce náplavek vyšla Prahu na téměř 174 milionů. „Nejnáročnější fází byla přeprava obřích skleněných čoček a jejich následná instalace. Součástí rekonstrukčních prací bylo také vybudování účinných protipovodňových opatření,“ řekl Jan Nejedlý, koordinátor správy náplavek společnosti Trade Centre Praha.

Příprava na stoletou vodu

Kobky před případnými povodněmi ochrání podobná protipovodňová opatření, jakou jsou k vidění jinde v Praze. „Jsou navržená tak, že jsou před kobku předloženy zábrany, k čemuž slouží na první pohled nenápadné úchyty i práh, který je zadlážděný,“ vysvětlil architekt Petr Janda, který je zodpovědný i za podobu revitalizovaných kobek.

Video
délka: 01:35

V některých kobkách budou kavárny, v jiných galerie, jinde se objeví knihovna či veřejné toalety.  David Zima

Standardně se počítá s výškou protipovodňové zdi ve výšce 1,60 metrů od země náplavky, což by podle Jandy měla být i hladina stoleté vody. Nejvýše ji lze navýšit do poloviny vchodů což je zhruba 1,80 cm. „Protipovodňová základová deska je navržená na větší zatížení, než je stoletá voda,“ uvedl architekt, který zároveň sdělil, že instalace protipovodňových zábran je snadná a rychlá v řádech několika desítek minut.

Co zbývá?

Kobky na náplavce jsou prakticky hotové. Přesto si na jejich oficiální otevření veřejnost ještě chvilku počká. „Čeká nás dokončení kolaudace, která by měla být dokončena na přelomu září a října,“ sdělil Sulženko. Následně budou kobky předány nájemcům a jediné, co bude zbývat, už bude osazení mobiliářem či osvětlením. 23. a 24. října se navíc bude konat den otevřených dveří, kdy si obyvatelé budou moci přijít nové kobky prohlédnout se vším všudy.

A jaký je výhledový plán do vzdálenější budoucnosti? „Připravujeme dokončení strategie pražských náplavek, která se týká nejen provozu, ale i budoucího rozvoje. Jednou z variant je vybudování plovoucích bazénů a plovoucích lázní,“ uvedl radní Chabr s tím, že teprve se vymýšlí studie proveditelnosti.

„Kdysi lázně na Vltavě byly v podobě dřevěných bednění položených na vodě, které byly průtokové. My bychom rádi aplikovali buď plovoucí membrány do Vltavy, které bychom napustili vodou z vodovodu, nebo loď, ve které by byl bazén,“ uvedl Chabr. Celý projekt je však dosud v plenkách a nelze tudíž předjímat, zda k jeho realizaci dojde.

Fotogalerie
36 fotografií