8°C
Národní kulturní památka se v dubnu otevřela návštěvníkům. Souběžně začaly také přípravné práce na její rekonstrukci, která by měla být zahájena během dvou let a vyjde na více než miliardu korun. Během ní bude budova veřejnosti nepřístupná. „Za poslední rok jsme tu objevili řadu zajímavostí. Tou největší je asi místní márnice. V Invalidovně se často umíralo a místnost sloužila k uložení až dvanácti těl před pohřbem,“ řekla Eva Spálenská z Národního památkového ústavu. Márnice zatím není součástí vyhlídkového okruhu pro veřejnost
Měli tu i soud
Karlínskou Invalidovnu začal v roce 1731 stavět český architekt Kilián Ignác Dientzenhofer (1689–1751), na příkaz tehdejšího císaře Karla VI. (1685– 1740). Nápad ale vzešel od ve válce zraněného hraběte Petra Strozziho (1626–1664) a jeho ženy Marie Kateřiny (1633– 1714). Podle původních plánů měla být Invalidovna složená z devíti stejně velkých komplexů, kvůli nedostatku financí byl ale postaven pouze jeden.
Barokní budova Invalidovny má čtvercový půdorys o velikosti 100x 100 metrů. Kromě márnice, ubikací, kuchyní a modlitebny disponovala i vlastním skladem s ledárnou, pivovarem, soudem, školkou, prádelnou a věznicí. Kvůli soběstačnosti pak vojáci na zahradě pěstovali zeleninu a chovali hospodářská zvířata. S trochou nadsázky tak lze říct, že se jednalo o samostatné město u okraje Prahy.
Dvoje povodně
Invalidovnu, stejně jako celý Karlín, zasáhly v roce 2002 mohutné povodně, které zničily velkou část vojenských archivů a způsobily rozsáhlá poškození. Horší důsledky však měly povodně v roce 1890, kdy byla dvacítka ženistů vyslána na pomoc při záchraně místního mola. Proud vody byl ale tak silný, že se všichni utopili.
