14°C
V pondělí dopoledne bylo na nábřeží u Hergetovy cihelny na Malé Straně poměrně rušno. Vedle obvyklého hluku turistů, labutí, kachen, holubů a několika asijských novomanželů, kteří se zde nechávali zvěčnit, přijely i cenné lodě. Nikoliv však po vodě, ale po silnici a zdaleka.
Z rakouského Halštatského jezera přivezli dvě 17 metrů dlouhé a tři metry široké dřevěné pramice zille. Ty jsou prapředkem lodí na Vltavě nebo v Benátkách: „Propojení Halštatu a Benátek je takové, že zille jsou ovládány čelem ve směru plavby a je to ten samý způsob, jak Benátčané ovládají své plavidla, což není náhoda. Halštatští loďaři, kteří rozváželi sůl do okolních částí Evropy, byli právě ti, kdo uměli stavět lodě. Už od osmého století stavěli pro Benátky staré typy benátských lodic, z nichž se vyvinula bissona (benátská barokní válečná loď, pozn. red.) nebo benátské gondoly,“ prozrazuje Zdeněk Bergman, převozník pražský.
Solná stezka
V novodobé historii je to poprvé, co zille do Prahy přijely. Ukázaly se ale už v 16. století, kdy do stověžatého města přivezly drahocenný náklad soli. Císař Maxmilián totiž 28. 10. 1550 na svátek svatého Václava otevřel solnou cestu z Halštatu: „Pozval si loďaře Adalberta z oblasti solné komory, který tři roky splavňoval Vltavu, odstraňoval kamenné překážky z řeky, v mělkých částech řeky budoval soustřeďovací hrázky,“ říká David Černý, tiskový rada Svatojánských slavností Navalis, a dodává: „Tyroláci postavili 4 naháče takzvané nacktezillen, což jsou nahé lodě bez výstroje, aby byly co nejlehčí, o délce 17 metrů, šířky tři metry s mělkým ponorem. Každá tato loď dopravila v roce 1550 z Týna nad Vltavou do Prahy 60 beček soli,“ vysvětluje Černý.
Dřevěné zille, které budou brázdit ve středu Vltavu, jsou však nové: „První naše lodě byly vyrobené v roce 2012 podle starých plánů ze Saliny ze Solnohradska, což jsou přesně ty, co transportovaly sůl. Nejprve jsme museli najít správné stromy v lese a pak se teprve stavělo. Samotná stavba lodí není tak náročná, jako samotné vyhledání správného dřeva,“ prozradil pro Blesk.cz majitel lodí Hans Immervoll z Halštatska.
Převozník pražský Zdeněk Bergman přibližuje historii zille a jmenuje jednotlivé akce v rámci letošních svatojánských oslav Navalis.
Zdeněk Bergman vysvětluje původ lodí zille a zve na 11. ročník Navalis. Jiří Marek
Pražská loď
V minulém jubilejním ročníku slavností Navalis se po Vltavě plavily i dvě skvostné benátské barokní válečné bissony. V italském městě na moři jich je pouze deset a od září k nim přibude jedenáctá Bissona Praga. Ve středu bude pražská loď kroužit zatím bez ozdob, ale 1. září 2019 se slavnostně představí v Benátkách na nejznámějším závodě Regata Storica, který se koná již od 13. století. A jak bude vypadat? „Na přídi bude vyzdobená Janem Nepomuckým, protože Jan Nepomucký je pro ně symbol Prahy, je to patron gondoliérů a spojuje Prahu a Benátky. Kupříkladu jediná socha na Canal Grande je socha Nepomuckého. Loď bude dále vyzdobená vedutami Malé Strany, Starého Města, erbem Prahy, Českého království,“ jmenuje část výzdoby, na které se podílí řezbáři, truhláři, sochaři a designéři.
