Amatérský fotograf Ján Dancsházi, který pracuje v oblasti nakládky zavazadel, si přivstal a zamířil do Petřínských sadů. »Políčeno« měl na východ slunce. Na obloze se ale kolem něj objevil optický úkaz v podobě oblouku. „Že budu mít takové štěstí, jsem opravdu nečekal. Když jsem ten jev uviděl, hned jsem ho blýsknul,“ popsal Blesku pyšný fotograf Ján, kterému se podobný snímek podařilo vyfotit už minulý rok.

Nejstarší běžec půlmaratonu Jiří (81): »Běhám teď od manželky,« říká s nadsázkou

„Na startu jsem ztratil devět minut, než jsem vyběhl, takže jsem si měřil osobní čas, který byl 2 hodiny 52 minut,“ řekl patnáct minut po doběhnutí s úsměvem na tváři, jakoby se jen prošel podél řeky. „Běželo se mi velmi dobře. Vybíhám pomaleji, ale jakmile jsem se blížil k cíli, začal jsem i jiné běžce předbíhat,“ těšil se Jiří, který strčil do kapsy mladší souputníky.

O jaký konkrétní halový jev se jedná, nelze podle astronoma Petra Horálka s jistotou určit. „Neznáme ze snímku vlastnosti objektivu, tedy šířku pole. Buďto jde o tzv. malé halo, nebo velké halo,“ potvrdil s tím, že v obou případech jev vzniká v přítomnosti drobných ledových krystalů v atmosféře, na nichž dochází k odrazům a lomům paprsků. „Ty jsou obsažené ve vysoké cirrovité oblačnosti, která leží okolo 10 km nad zemí,“ dodal Horálek.

Co jsou halové jevy?

Jde o optické úkazy, které se objevují na obloze kolem Slunce i Měsíce v podobě kol, oblouků a skvrn. Existuje jich celá řada. „Nejčastější je malé halo – světlý kruh o poloměru 22 stupňů kolem Slunce a dále tzv. vedlejší slunce, která přiléhají po stranách z vnějšku k malému halu. Vedlejší slunce mají tvar světlých skvrn, často duhově zbarvených,“ vysvětlil Horálek. Méně častěji pak lze pozorovat velké halo s poloměrem 46 st., které je i méně výrazné než malé halo.

Fotogalerie
3 fotografie
3. 4. 2019, 6:59 hod.: Úkaz nad uličkou U Lanové dráhy.
3. 4. 2019, 6:59 hod.: Úkaz nad uličkou U Lanové dráhy.
Autor: Ján Dancsházi