Nádobí se zaschlými zbytky, kusy oblečení visící na věšácích i poházené po zemi, rozbitý nábytek poházený po zemi, graffiti na stěnách. A všude nepříjemný zápach. Takový pohled se naskytl exekutorovi, který se 10. ledna po sérii postrkování a ultimát, která aktivistům toho dne opakovaně dal a jež nebyla dodržena, konečně dostal do budovy bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici na pražském Žižkově.

Předtím však prostory „navštívila“ security služba, není tedy zřejmé, kdo za nebetyčným nepořádkem stojí. Od roku 2014 v objektu fungovalo sociální centrum Klinika, které tam provozovalo přednášky, koncerty, dílny či jazykové kurzy. Od samotného počátku jej ale provázely problémy.

Klinika očima fotografa.
Klinika očima fotografa.
Autor: Martin Přibyl

Aktivisté si totiž už od startu kladli za cíl vybudovat „komunitní, nekomerční a samosprávný projekt, který se snaží kriticky vymezit vůči ,normálnímu' fungování v kapitalistické společnosti“ a sdružovat lidi, jak o sobě Klinika píše na stránkách. Právě proto si vybrali svérázný způsob svého založení, a sice squattování v budově státu, která byla od roku 2009 nevyužitá. Objekt vyklidili, přizpůsobili interiér svým cílům a zájmům a s provozem centra začali.

Ať už byly jejich úmysly jakékoliv, jisté bylo, že při nelegálním okupování cizí, byť opuštěné budovy na sebe potíže nenechají dlouho čekat. Přišly hned vzápětí - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jenž měl tehdy objekt ve správě, nechal policii budovu v roce 2014 poprvé vyklidit. Tři lidé tehdy odmítli budovu opustit a skončili na policejní služebně. To však Kliniku nezastavilo, ba naopak. 

Výpůjčka

Nelegální činnost se jim v dalším roce podařilo proměnit v legální - s ÚZSVM si totiž vyjednali výpůjčku prostor, ta však vypršela v březnu 2016. V tomtéž roce pak byla v objektu několikrát nahlášena bomba. V jednom případě policisté zadrželi 16 aktivistů, kteří i přes anonymní nahlášení výbušniny odmítli Kliniku opustit. Objekt navíc mezitím přešel pod Správu železniční dopravní cesty (SŽDC), která má s budovou vlastní plány a centrum je jí tudíž na obtíž - chce totiž budovu zrekonstruovat a využívat jako kanceláře pro své zaměstnance. Proto také požádala soud o nařízení exekuce.

Proti té se zástupci Kliniky opakovaně bránili, soudy všech instancí jejích námitky zamítly. Aktivisté i přesto odmítají prostory opustit. V den, kdy mělo dojít k soudnímu vyklizení, 10. ledna 2019, uspořádali před budou demonstraci k mezinárodnímu dni tuleňů, lachtanů a velryb a exekutorovi se snažili zabránit vstoupit do budovy. Ten je následně několikrát vyzval, aby ji opustili, po třetí hodině však úkon oficiálně přerušil s tím, že se vrátí druhý den. Někteří skutečně odešli, další se ale usídlili za komínem a jiní v budově i před ní zůstávají. 

Klinika očima fotografa.
Klinika očima fotografa.
Autor: Martin Přibyl

Kliniky se vzdát nechtějí - argumentují tím, že rekonstruovat se nezačne dříve než za rok a minimálně do té doby by mohli v objektu zůstat. Mohlo by tam podle nich působit například centrum pro ženy bez domova. Připomněli také, že soud SŽDC nepřikázal nechat budovu vyklidit, pouze to umožnil.

Převedení na Prahu není možné

Vedení hlavního města koncem loňského roku začalo jednat se SŽDC o možnosti převzetí zchátralé budovy do své správy. Podle mluvčí správy Kateřiny Šubové to však není možné, protože podle smlouvy o převodu od ÚZSVM z roku 2016 nemohou objekt po dobu 20 let převést na jiného vlastníka. Kromě toho by pro převod na Prahu bylo nutné budovu nejprve nabídnout státním organizacím a poté získat souhlas vlády. 

Fotogalerie
19 fotografií