Vzpomínková akce na Václava Havla při příležitosti sedmého výročí jeho úmrtí se na Jungmannově náměstí nesla v podobném duchu jako v předchozích letech. Davy lidí korzovaly kolem srdce vytvořeného ze zapálených svíček, jejichž počet s postupem denní doby neustále narůstal. Do toho přítomní účastníci z řad lidu, ale i ti, kteří Václava Havla znali osobně, četli úryvky z jeho děl, či na něj vzpomínali.

Mezi nimi byl například i bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) nebo kněz a teolog Tomáš Halík. „Vzpomínám si na ty dny po Havlově smrti. Na den jeho pohřbu, kdy většinou lidé naplní obchodní domy, ty obchodní domy v Praze byly prázdné. Ta nálada, to nebyl smutek, to bylo jakési slavnostní tichoHodnoty, které Havel ztělesňoval, jsem přesvědčen, že nezemřou v naší společnosti,“ poznamenal Halík.

Vzpomínka, která nevybledne

Na den, který se Havlovi stal osudným, zavzpomínala také paní Marta Ernyeiová (74), která za bývalého prezidenta přišla zapálit svíčku: „Byl tak nemocný, že jsme v podstatě očekávali, že se to jednoho dne stane. Ale když se to skutečně stalo, byl to přece jen veliký šok a těžká rána, protože Václav Havel byl úžasný člověk.“

„Co pro mne znamená jméno Václav Havel?“ zamyslel se nad otázkou publicista a keramik Jan Rakytka (59), který při vzpomínkové akci vyhrával na akordeon symbolické české písničky. „Stručně řečeno: slušnost. Byl to právě on a jeho práce, kdo mne nakonec přivedl k zájmu o politiku. Díky němu si dodnes uvědomuji, jak měla a má vypadat slušná politická kultura,“ uvedl.

Video
Video se připravuje ...

Davy lidí se přes den zastavovali na Jungmannově náměstí, aby zapálili svíčku za Václava Havla. David Zima

Svíček se loni nedostávalo

Tak jako v předešlých letech, i letos pietní akci pořádalo hnutí Politika a svědomí. Principem bylo připomenout kolemjdoucím osobnost Václava Havla především čtením úryvků z jeho děl. Jungmannovo náměstí bylo přitom zvoleno celkem pragmaticky. Nejenže tudy denně proudí davy lidí, ale také je poblíž kostel Panny Marie Sněžné, kde se za Havla konala pieta, jak za organizátory prozradila Bohuslava Boučková. U srdce se tak za celý den vystřídalo zhruba tisíc osob, a to od dětí školní docházkou povinných až po pamětníky.

Lidé všech věkových kategorií i letos na Jungmannově náměstí zapalovali svíčky za Václava Havla. Do toho zněly úryvky z Havlových děl či zněly staré české písničky.
Autor: David Zima
„Osobně jsem jej neznala, ale krom myšlenek o humanitě a slušnosti máme podobné ještě dvě věci,“ uvedla pro Blesk.cz Boučková. „Narodili jsme se ve stejný den, jen já o osm let později. A oba ráčkujeme,“ usmívala se. Zájemcům za dobrovolný příspěvek prodávala svíčky, kterými lidé doplňovali obrazec „planoucího srdce". „Letos jsme měli k dispozici nějakých 700 až 800 svíček,“ svěřila se organizátorka s tím, že nic nebylo ponecháno náhodě. Loni jich totiž bylo 500 a na mnoho návštěvníků se nedostalo.

Posel důležitých zpráv

Mnohými je Václav Havel považován za toho, kdo do Československa přinesl demokracii. Herec Jan Potměšil na pietě zavzpomínal, jak on sám přinášel Havlovi koncem 80. let důležité zprávy. „Věděli jsme, že telefony jsou odposlouchávané, takže jsme si museli vzkazy předávat osobně. Jednoho dne mne do paláce Adria, kde sídlilo Občanské fórum, vyslal Jan Kačer z Vinohradského divadla s důležitým vzkazem pro Václava Havla,“ rozpovídal se herec.

„Měl jsem počkat na to, až si ten vzkaz přečte, jenomže on si jej vzal, zastrčil do kapsy a už se loučil. Když si všiml, že jsem z toho trochu nesvůj, zeptal se, co mám ještě na srdci. Tak jsem mu vysvětlil, že musím počkat, až si vzkaz přečte,“ podělil se o vzpomínku Potměšil. „Havel se tehdy začal trpělivě a slušně omlouvat, sáhl do kapsy a vytáhl plnou hrst papírků podobných tomu, který jsem přinesl,“ usmíval se Potměšil tomu, jak napilno musel Havel v roce 1989 mít. „Nakonec mi poděkoval s tím, že se opravdu jednalo o důležitý vzkaz.
Mezi řečníky se objevil i Jan Potměšil, který zdůraznil, jak důležité je připomínat si nikoliv Havlovo úmrtí, ale jeho odkaz.
Autor: David Zima
„Okamžik, kdy jsem se dozvěděl, že prezident Václav Havel odešel z tohoto světa, mne zasáhl hluboko v srdci, cítil jsem smutek a hlubokou ránu,“ svěřil se Potměšil pro Blesk.cz. „Je důležité si ale nepřipomínat tento okamžik, ale spíše jeho odkaz, protože on dovedl do finále tu nesnadnou cestu ke svobodě a demokracii, což je pro lidi, kteří za komunismu vyrůstali, v podstatě zázrak a něco neopakovatelného,“ řekl. O to víc jej mrzí dnešní nálady ve společnosti, kdy si toho mnozí přestávají vážit.
Fotogalerie
85 fotografií