14°C
Nádorové onemocnění plic je podle odborníků nezřídka smrtelné. Dáno je to především pozdní diagnostikou. „Problémem plic je, že nemají senzitivní senzory, takže i když je v nich obsažen i třeba větší nádor, tak nebolí,“ vysvětlil na tiskové konferenci primář I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. Lékařské fakulty UK v Praze Jiří Votruba. „Lidé si příznaků všimnou pozdě, až když například vykašlávají krev.“
Nový projekt Všeobecné fakultní nemocnice
„Úmrtnost pacientů téměř kopíruje incidenci,“ vyjádřil se ředitel Onkologického centra David Feltl. „Proto je v současné době největší poptávka po tom, aby se v tomto ohledu něco dělalo. Dosavadní výsledky jsou neuspokojivé.“ VFN proto připravuje projekt celoplošného screeningu, v rámci kterého by se procenta uzdravených pacientů mohla navýšit tak, jako v případě karcinomu prsu.
Projekt bude zaměřený především na lidi ve věku 55 až 75 se silnou kuřáckou zátěží. Jelikož však v posledních letech přibylo případů rakoviny i u těch pacientů, kteří s kouřením přestali, týká se projekt i jich. Podle dosavadních studií totiž případy karcinomu rostou právě u bývalých dlouhodobých kuřáků.
„Studii máme připravenou,“ vysvětlil pro Blesk.cz Votruba. „Záleží už jen na tom, jak dopadnou jednání na ministerstvu zdravotnictví a s plátci. Představujeme si, že by však mohl být zaveden zhruba do roka.“ Primář zároveň uvedl, že ačkoliv iniciátorem je VFN, byl by rád, kdyby projekt od začátku probíhal minimálně na třech zdravotnických pracovištích.
Nejúčinnější prevence? Nekouřit
Na jednoduchou otázku odpovídá primář jednoduchou odpovědí: „Jak zamezit rakovině plic? Nekouřit,“ krčí rameny. Zároveň ale připustil, že zdraví plic ovlivňují i další faktory. Jedním z nich je i pasivní kouření. „Zákaz kouření v restauracích je například v pořádku, i když si nejsem jist jeho vlivem na celkovou úmrtnost pacientů. Na druhou stranu si myslím, že by to mohlo pomoci lidem uvědomit si, že normální je nekouřit, tím spíše, že k nám do VFN chodí čím dál tím více lidí mladého věku s nemocemi způsobenými kouřením.“
„Obecně by se dalo říci, že pasivní kouření představuje padesátiprocentní riziko toho, co představuje aktivní kouření, ale záleží na tom, jak často s ním člověk přijde do styku,“ vysvětlil dále primář. Podotkl též, že i když k tomu dosud nejsou žádné studie, jsou lidé z velkých měst také i kvůli zplodinám z motorů rizikovější skupinou. „Ale jaký konkrétní dopad to má, to bohužel nikdo neví.“
Praha vs. venkov
Podle vyjádření Davida Feltla množství lidí s onkologickým onemocněním proporcionálně roste s tím, v jak veliké městské aglomeraci žijí. „Statisticky lze říci, že nejvíce lidí s onkologickým onemocněním plic je z větších měst, ať už se bavíme o, Plzni, Hradci Královém či Praze. Přestože to nedává příliš smysl, v Evropě je například výskyt rakoviny nejčastější v Maďarsku, kde jsou paradoxně termální lázně,“ uvedl pro Blesk.cz. „Praha je z hlediska plicní rakoviny ale na těch vyšších hodnotách.“ Naopak nejnižší statistikou se mohou holedbat Jižní Čechy.
Nástin projektu
Projekt VFN spočívá v celoplošném screeningu neboli vyšetření předem definované skupiny lidí za účelem včasné detekce choroby. Nejrizikovější skupina, v tomto případě bývalí či současní kuřáci staršího věku, bude vyšetřena pomocí nebolestivého vyšetření dechové kapacity. Podezřelé případy přitom budou vyšetřeny pomocí radiodiagnostického přístroje (CT), který bude mít sníženou radiační zátěž, takže by nemělo docházet k většímu ohrožení organismu. Vyšetření by mělo stát zhruba 2000 Kč. Jedná se o první projekt tohoto druhu v České republice.
