-1°C
V 60. a 70. nastal v Praze veliký „boom“, co se výstaveb sídlišť týče. Na jihu vznikalo Jižní Město, na severu Severní Město – dvě největší panelová sídliště v Praze. Součástí Severního města se v letech 1968 až 1978 stala i výstavba trošku „nenápadného“ sídliště Ďáblice. Dodnes na něm žije okolo 25 tisíc obyvatel, i když ráz sídliště se po více než 40 letech rapidně proměnil. Historii a především ducha sídliště se se svými spolupracovníky snaží zachytit v chystané knize Josef Platil.
Na počátku bylo nadšení sídlištní kulturou
„Dlouho mne zajímaly sídliště a knihy o architektuře, takže jsem si sháněl nejrůznější knihy o sídlištích a zjistil jsem, že o ďáblickém sídlišti žádná publikace nevyšla,“ vysvětlil Josef zrod myšlenky na vlastní knihu. Jelikož má k ďáblickému sídlišti blízko, protože vyrůstal v nedalekých Kobylisích, jal se před rokem shánět materiál, se kterým měl jasnou vizi: monografii věnovanou ďáblickému sídlišti jako poctu.
„Před rokem jsme začali výzvou formou letáčků, které jsme rozdělili po sídlišti. A rázem nám začaly chodit pozitivní odezvy,“ vysvětlil. Ještě předtím se ale spojil s Ondřejem Tučkem, který je vnukem architekta Viktora Tučka. Ten je jedním z ideových autorů sídliště. Spolu s kunsthistorikem Tomášem Řepou, architektkou a památkářkou Hanou Řepkovou a dalšími vytvořil osu týmu, která na knižní publikaci pracuje.
Panelákový genius loci
Publikace, kterou autoři hodlají pojmenovat Sídliště Ďáblice: Architektura pro lidi, by se obecně měla zabývat specifickým kouzlem, které tamní sídliště oproti jiným pražským sídlištím podle Platila má. Většina lidí si totiž pod pojmem „sídliště“ představí šedou zónu paneláků, které jsou jeden jako druhý, díky čemuž se mezi nimi člověk může snadno ztratit. Ďáblické sídliště však takové není díky specifickému kouzlu místa, pouliční výzdobě i četným zeleným plochám.
Rozhovory s pamětníky
Kromě odborných pojednání o historii sídliště a jeho proměnách bude nedílnou součástí plánované knihy i kapitola s rozhovory. Ty budou vedeny nejen s místními starousedlíky, ale například i s těmi, kteří se na vizuální podobě sídliště podíleli. Podle Platila má zatím autorský tým šťastnou ruku. Téměř všude se setkali s kladným přijetím.
„Jednou z perel, kterých si velice vážím, bude rozhovor s umělcem Valdemarem Sokolem, který se podílel na sídlištní výzdobě,“ uvedl Platil. „Dnes je takový rozhovor v podstatě unikum, protože řada umělců, kteří v té době tvořili, už bohužel nejsou mezi námi.“ Zároveň autoři slibují i rozhovor s člověkem, který se staral o sídlištní kolektory. Tvorbu publikace podpořily nejrůznější instituce včetně IPR, Národní technické knihovny nebo radnice Prahy 8.
Dále by kniha měla obsahovat ještě kapitoly o urbanismu nebo architektuře, nehledě na množství starých archivních fotografií, které autorský tým po dobu své práce nasbíral. „Po přečtení té knihy doufám, že si řada čtenářů řekne, jak je dobré ducha tohoto místa zachovat. Ze současného stavu sídliště jsem totiž docela rozmrzelý,“ říká Platil. Naráží tím na to, že sídliště už zdaleka nežije takovým kulturním a společenským životem, jako tomu bylo za jeho mládí.
Vyrůstali jste nebo žijete na Ďáblickém sídlišti i vy? Nebo vám z nějakého důvodu přirostlo k srdci? O své postřehy, zážitky či fotografie se můžete podělit s autory chystané publikace nejpozději do jara příštího roku skrz e-mail: kniha.sidliste.dablice@gmail.com.
