„Bezdomovci na okraji Prahy jsou specifičtí a odlišní oproti těm v centru. Nejvíce je lákají pásy zeleně v pražské divočině. Často je objevíte mezi dálnicemi. Dají se tam vybudovat osady. Zvláště oblíbené je prostředí blízko Černého Mostu,“ prozrazuje streetworker Martin Novák, že na okrajích metropole jsou lidé bez domova soudržnější a jsou velmi spjati se svou komunitou.

Video
Video se připravuje ...

Martin Novák, Neposeda, z. ú. o bezdomovecké problematice na okraji Prahy Eva Fornálová

Velká lokalita je v Klánovicích, bydlí i pod tubusem metra na Černém Mostě. Zatímco v centru se často lidé bez přístřeší stěhují z místa na místo, tihle se drží své osady, kterou považují za svůj domov.

„Pracujeme s lidmi, kteří spí pouze na spacácích a karimatkách, kteří žijí pod mostem. A pak máme klienty, kteří vytváří přístřeší z igelitů a stanové osady. A výjimečně se dostanou i k bydlení v chatce, což je pro ně největší luxus, kterého tady mohou dosáhnout,“ svěřil Novák, že také pomáhají lidem, kteří žijí na ubytovně.

Obchod s chudobou

Ubytovny přitom streetworker Martin vnímá velmi negativně. „Je to takový obchod s chudobou. Platí se za postel, takže tříčlenná rodina žije na prostoru pár metrů čtverečních bez vlastního zázemí a dohromady platí přes 15 tisíc korun,“ popisuje tristní podmínky, na které lidé v nouzi přistoupí, jelikož nemají na vratnou kauci, natož na poplatky za makléře.

Do centra moc nejezdí

Způsob obživy lidí na okraji Prahy se také liší. „Do centra metropole se vydávají zřídka.“ Žebrat je většinou neuvidíte. Jejich obživou je takzvané fárání (takzvané lovení jídla v popelnici – pozn. red.). Ostražití jsou ale také. „Život na ulici je velmi stresový. Existuje mezi nimi velká konkurence. Lidé na ulici jsou totiž nejvíce zranitelní,“ vysvětluje, že dochází i nejen ke krádežím toho mála, co mají, ale také i k vypalování stanů.

Nekončící pomoc

Hranice mezi lidmi ve spacáku, ve stanu, nebo na ubytovně je dle streetworkera velice tenká. „Snažíme se s nimi navázat lidský vztah, abychom jim pomohli zorientovat se v systému,“ popisuje svou Martin, jak pomáhají lidem bez přístřeší vyřídit dávky, doklady a zároveň poradit jim, aby se třeba nestali bílými koňmi nějakého nezákonného podnikání. V návratu do reálného života jim ve většině případů brání obrovské dluhy.

Lékaři je nepřijmou

Zdravotní stránka lidí na ulici je mnohdy v hrozném stavu. „Sehnat lékařskou péči je i pro pojištěnce VZP těžké. Lékaři je odmítají, nechtějí přijmout lidi bez pobytu nebo z ubytovny. Pro lidi bez domova v celé Praze ordinuje prakticky jen jeden doktor,“ vysvětluje, jak náročné je přežít. A nejde jen o fyzickou stránku, ale také psychickou, která řadu z nich dohnala na dno. „Průzkumy ukazují, že až 70 % z nich má psychickou diagnózu, kterou také nemají jak a s kým řešit,“ vysvětluje, proč je tak těžké pomoci těmto lidem na vlastní nohy.

Přestože se streetworkeři aktivně snaží situaci proměnit k lepšímu, počet bezdomovců neklesá. Naopak roste. „Buď se stahují za námi, nebo je jejich počet opravdu objektivně větší. Způsobila to bytová nouze v Praze, možná i exekuční průmysl,“ zamýšlí se nad aktuálním stavem Martin Novák.
Fotogalerie
9 fotografií