Kdo by to byl čekal, že lze včely chovat v hlavním městě, konkrétně v samém srdci historické metropole? A nejen to, včelám se zde podle včelaře Zdeňka Růžičky z Újezdu nad Lesy, který se o magistrátní včely stará, nebývale daří. Snad i lépe než těm na venkově. A hlavnímu městu to vracejí i s úroky.

Včelám se v metropoli daří lépe než na venkově

„Mohu říci, že včelstva v Praze jsou nejsilnější, nejsou tolik náchylná na nemoci,“ vysvětlil pro Blesk.cz pan Růžička, který má několik dalších včelínů po Praze i mimo ni. Proto také může porovnávat. Málokdo by byl řekl, že se včelám v zastavěném městě bude dařit lépe než těm z venkova.

„Je to dáno především tím, že v Praze se rostliny nestříkají žádnými chemikáliemi, žádnými pesticidy,“ vysvětlil Růžička. „Díky tomu si včely do úlů nanosí opravdu kvalitní nektar bez nečistot a zplodin. Na základě toho prosperuje celé včelstvo.“ Bezpečno pro ně ale v Praze také úplně není. Škodí jim vosy.
Video
délka: 01:16

Na střeše magistrátu hl. m. Prahy stojí pětice včelích úlů. Přežívají v nich na sta tisíce včel, které vytváří jeden z nejlepších medů v republice. David Zima

„Kolikrát už jsme si všimli, že nějaká vosa zalétla do úlu a nadělala tam paseku,“ uvádí Růžička, který se o magistrátní včely stará se synem Filipem, rovněž vyučeným včelařem. „Nejspíše se nějak naučily imitovat včelí feromony.“ Vosy na střechu magistrátu pravděpodobně přilétají z podkroví okolních domů. Včely napadají a požírají. „Nelíbí se mi to, ale takhle už to příroda zařídila,“ krčí rameny včelař.

Včely a zeleň ve městě? Prospěšná symbióza

Včely jsou podle pana Růžičky v Praze více než důležité. Kdekdo sice hledí především na to, že díky včelám máme med, „ale to je spíše druhořadá záležitost, odměna za to, že se o včely dobře staráme,“ vysvětluje včelař. „Nejdůležitější z mého pohledu je, krom zdraví včel, především to, že opylují rostliny. Například ovocné stromy pak díky nim mohou mnohem více plodit.“

To, že v Praze zjara a v létě kvete tolik zeleně, je prakticky zásluhou včel. I jiný hmyz sice rostliny opyluje, ale ne tak jako včely, které se postarají o 97 % opylených hmyzosnubných rostlin. „Například čmelákovi je jedno, kde nabere nektar, létá od jednoho druhu rostliny ke druhému,“ vysvětluje Růžička.

Včely jsou systematické. Když naletí na jabloň, tak pak letí na další, díky čemuž se pyl dostane z jedné jabloně na druhou, a ne třeba na pampelišku, kde by byl k ničemu,“ vysvětluje. Jejich systematičnost tak spočívá v tom, že jsou po celý den věrné tomu druhu rostliny, který si ráno vyberou k opylování.

Znamenitý med, který si nekoupíte

I včely na radnici pochopitelně dávají med, který je znamenitý, a Růžička za něj také obdržel i různá ocenění. „Pro nás je ale nejdůležitější, když z laboratorního rozboru víme, že med není závadný ani pančovaný, nevyskytuje se v něm něco, co tam nemá být,“ říká včelař. Je stáčen několikrát do roka, podle toho, kolik jej včely nanosí. A ty magistrátní se obzvláště činí. Pro nektar létají dennodenně, a to i za teplých nocí.

„Produkce v Praze je větší než v přírodě,“ vysvětluje Růžička. Přikládá to kvalitnímu pylu, který včely berou prakticky odkudkoliv v dosahu 2 až 3 kilometrů. Nejčastěji létají na Petřín a na nábřeží Vltavy, kterou mají kousek. Zavděk ale vezmou i stromům v ulicích, zeleným vnitroblokům v domech nebo třeba okrasným či exotickým květinám, které pěstují lidé třeba na balkoně. Díky tomu je med kvalitnější a chuťově zajímavější, než kdyby byl jednodruhový, například jen z akátu, z lesa nebo z řepky. Koupit si jej ale nemůžete.
Video
délka: 02:01

Průběh odebírání a stáčení medu na střeše Magistrátu hlavního města Prahy Daniel Vitouš

„Úly na magistrátu jsem inicioval já před dvěma roky, aby příroda prospěla včelám a ony jí,“ sdělil Růžička. „Nemusí se vše dělat pro zisk, já sám to dělám zadarmo a med potom magistrátu také zadarmo věnuji. Loni to bylo zhruba 600 sklenic. Magistrát je pak používá například pro zahraniční delegace jako reprezentativní dárek,“ vysvětlil.

Fotogalerie
42 fotografií