Hlavní město se potýká s neustále narůstajícím počtem populace nutrií. „Tato situace má přímou souvislost s mírnými zimami v posledních letech, kdy nutrie bezpečně přezimují ve velkém počtu a šíří se geometrickou řadou,“ potvrdila tuto skutečnost tisková mluvčí Lesů hlavního města Prahy Petra Fišerová.

Situaci nepomáhají ani lidé, kteří ve snaze přilepšit živočichům ve svém okolí nosí ke břehům vodních toků v Praze nutriím potravu. Jedním z takových míst jsou například Thomayerovy sady na soutoku Vltavy s Rokytkou či Podolí. „Nutrie se pak na takových místech zdržují ve velmi vysokých počtech. Praha je pro nutrie velmi výhodným místem k životu. Z tohoto pohledu to platí i pro další velká města,“ vysvětlila Petra Fišerová.

Dalším faktorem, který přispívá k bezstarostnému životu těchto vodních hlodavců v Praze, je skutečnost, že zde nemají žádného přirozeného nepřítele. „Nutrie není v České republice původním druhem. Pochází z Jižní Ameriky a do volné přírody se dostala útěkem z hospodářských chovů. Zde se pak nekontrolovatelně rozšířila,“ popsala třetí důvod vzniklé situace mluvčí pražských lesníků.

Roztomilost pro lidi, pohroma ekologů

Někteří obyvatelé chodívají krmit nutrie místo labutí, tito hlodavci začínají být u vodních toků krotcí jako holubi na pražských náměstích. Ekologové ale trnou; přemnožení nutrií totiž znamená značné potíže pro břehy pražských řek a potoků. Populace těchto živočichů se živí rostlinnou potravou, dochází proto k likvidaci pobřežních porostů. V březích potoků si nutrie budují nory, čímž vzniká eroze půdy.

„Účinným prostředkem proti přemnožení je nutrie nekrmit i kvůli vlastní bezpečnosti, protože jsou přenositelem leptospirózy. Probíhá také cílený odchyt těchto nepůvodních živočichů,“ dodala Petra Fišerová. Nutrie, které se podaří odchytit, se v rámci možností přemisťují do pražských zookoutků, které Lesy hlavního města Prahy provozují.

Takto vypadají krotké nutrie v pražském Podolí:

Video
délka: 01:06
1080p 720p 360p

Nutrie v Podolí. Eva Fornálová

Fotogalerie
28 fotografií