Všechno začalo nedostatkem místa. „Od 20. let se totiž pro vojenské i civilní lety využívalo první pražské letiště Praha – Kbely, kde současně sídlil Aeroklub,“ řekl Blesku Michal Plavec, pracovník Národního technického muzea.
To se změnilo v lednu 1928. V Kněževsi na Dlouhé míli si rozlehlý terén vyhlédli Vítězslav Verner z Ministerstva veřejných prací, ředitel kbelského letiště Bedřich Trnka, vrchní ředitel Československých státních aerolinií František Stočes a nejspíš i generál československého letectva Ministerstva národní obrany Jaroslav Fajfr.
Letiště mohlo stát na Barrandově
Místo jim učarovalo – plocha nedaleko centra města skýtala i možnosti dalšího rozrůstání letiště. „Při informativním hledání se podařilo nalézti vhodné pozemky jenom za Libocí u Dlouhé míle,“ stálo v memorandu, kterým se vláda zabývala v lednu 1929.
„Odborníci se ale obávali zvýšení dopravy přes Prahu,“ uvedl Plavec. „I proto se ještě v roce 1930 zvažoval nápad postavit letiště na barrandovské pláni,“ doplnil.
V březnu 1929 už však bylo jasno – vláda rozhodla a za tehdejších 17,5 milionu korun vykoupila 108 hektarů pozemků mezi obcemi Hostivice, Ruzyně, Středokluky, Dobrovíz a Přední Kopanina. Výkup pozemků stejně jako dnes nebyl jednoduchý. „Statkáři z Horoměřic se odprodeji pozemků bránili, nakonec však na nabídky státu přistoupili,“ upřesnil Plavec.
Na podobu nového letiště byla v roce 1931 vypsána anonymní soutěž. Z celkem 25 návrhů si porota sice nevybrala, ale některé prvky se nakonec staly součástí výsledného projektu.
Zlatá medaile pro odbavovací budovu
Než však dvoumotorový a čtrnáctimístný Douglas DC-2 poprvé usedl, za 44 měsíců se v Ruzyni prostavělo 110 milionů, do rozpočtu zasáhla i hospodářská krize. Letiště vyrostlo v letech 1933–1937 podle návrhů architekta Adolfa Benše (†87) a Kamila Roškota (†59), který měl na starost doprovodné budovy. Odbavovací budova získala roku 1937 zlatou medaili na mezinárodní výstavě v Paříži. Řadu let byla vzorem pro výstavbu letištních odbavovacích budov po celé Evropě.
Pátý dubnový den roku 1937 si zahájení provozu ruzyňského letiště nenechaly ujít davy lidí. Pražská novinka měla k 1. březnu 1937 celkem pět travnatých vzletových a přistávacích drah s délkou až 1200 metrů. Původních 80 hektarů nové plochy ale přestalo velice brzy stačit a zvětšila se na čtyřnásobek.
Od 15. srpna do 22. prosince 1937 byly také vybudovány zpevněné vzletové a přistávací dráhy a pojezdová dráha (dnes P). V prvním roce provozu odbavilo letiště 13 462 lidí, loni to bylo 13 milionů cestujících.
SLEDUJTE ZDE ŽIVĚ NAROZENINOVÝ LET Z PRAHY DO PIEŠŤAN.
Jak šel čas s Letištěm Václava Havla v Praze
* 24. března 1929 – vláda ČSR přijala návrh na vybudování nového samostatného civilního letiště a stát vykoupil pozemek o rozloze 108 ha
* červenec 1931 – byla vypsána veřejná soutěž na podobu letiště
* červenec 1933 – začala výstavba, během níž bylo bez mechanizace přesunuto 570 tisíc m3 zeminy a oseto 90 hektarů ploch
* 5. dubna 1937 – jako první přistává na novém letišti letoun Douglas DC-2
* 1947 až 1956 – vylepšení a rozšíření technického zázemí, začínají létat proudová letadla
* 1960 až 1968 – rozšíření o další oblast, označovanou dnes jako Sever
* 60. léta – stavba nové odbavovací budovy podle architektů Karla Filsaka (†82) a Karla Bubeníčka (†83), přibyl hangár a tři vzletové a přistávací dráhy (nejdelší z nich o délce 3200 m), rozšíření na 800 ha
* červen 1997 – zprovoznění terminálu s kapacitou 4,8 milionu cestujících za rok a vznik terminálu Jih (dnes Terminál T3) zejména pro soukromé lety
* 1989 až 1993 – rekonstrukce severní odbavovací budovy i vzletových a přistávacích drah
* 1995 – rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever
* 2006, 17. ledna – otevření terminálu 2
* 2006 – otevření budovy energetického dispečinku dvojice architektů Z. Jirana a M. Kohouta
* 5. října 2012 – změna názvu na Letiště Václava Havla Praha v den výročí narozenin bývalého prezidenta České republiky Václava Havla
* 2016 – na letiště začal denně létat největší dopravní letoun světa Airbus A380 letecké společnosti Emirates na lince z Dubaje
* 2016 – v létě byl na linku Korean Air ze Soulu nasazován nejdelší letoun světa Boeing 747-8
* 2016 – rekordní počet cestujících, přes 13 milionů
Podívejte se na historické i současné fotky letiště:
Zajímá vás, jak vypadá cesta kufru od přepážky až do letadla? Podívejte se na reportáž v tomto díle zpravodajské show Selfie z Prahy:
Exkluzivně z letiště: Tohle dělají s kufry, když je nevidíte! A kam jít v Praze nazí? Matěj Smlsal, Matěj Šrám, David Vaníček
