Sestavil ji jezuita Josef Stepling, zakladatel zdejší hvězdárny, v polovině 18. století. Od roku 1775 měří teplotu až dodnes. „Unikátem je i to, že žádná jiná meteorologická stanice takto nevypadá. Správná stanice musí být dva metry nad zemí a ještě ke všemu nad travnatým pozemkem, současně by neměla být ani připevněná k budově,“ vysvětlil tiskový mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák.

I přes nesplňující podmínky se ale stanice nemůže za žádnou cenu přesunout. „Má takovou tradici v měření, že kdyby se posunula do správné polohy, narušila by se řada teplotních měření, která je naprosto jedinečná,“ upozornil Dvořák.

Dříve chodil do stanice pozorovatel

Jelikož v létě stanici ovlivňuje rozehřátý asfalt a budova sálající teplo, můžou být teplotní údaje zkreslené až o tři stupně Celsia. „Často tady také padají teplotní rekordy, což je v létě poměrně jednoduché, když sluníčko vyleze a přímo na stanici praží. To pak vidíte tu křivku, kdy přesně na ni slunce svítilo,“ popsal mluvčí ČHMÚ.

Dříve se tu měřily pouze klimatologické údaje, a to třikrát denně, kdy ke stanici přišel pozorovatel z Klárova a zaznamenal údaje do meteorologického deníku. „Průměrná teplota se vypočítávala tak, že se změřila teplota v 7 hodin ráno, ve 14 hodin a ve 21. Pak se údaje sečetly, s tím, že teplota, která se naměřila ve 21 hodin, se započítala dvakrát. Pak se vše vydělilo čtyřmi a vyšla finální hodnota,“ dodal Dvořák.

Video
délka: 00:38.92

V Klementinu se nachází nejstarší meteorologická stanice ve střední Evropě. Michaela Lišková

Dnes už díky digitální době nikdo do Klementina docházet nemusí. Stanice, ve které jsou pod žaluziemi zamontované skleněné teploměry, odesílá údaje v dané časy pomocí anténky už sama automaticky.

Další meteorologické a klimatologické stanice se pak nacházejí na Klárově, blízko letiště v Ruzyni, ve Kbelích a v Libuši. „U všech stanic je i právě pozorovatel v budce, který udává například informace o tom, jak vypadají mraky, jestli je na zemi ranní rosa nebo mokro kvůli dešti a podobně. Takové věci by přístroj změřit nedokázal. V Ruzyni a Kbelích jsou tito lidé obzvlášť důležití kvůli informování letadel,“ vysvětlil tiskový mluvčí ČHMÚ.

V Praze je i několik „budek“, které měří smog a kvalitu ovzduší. „Měří třeba oxidy dusíky, arzen, ale také pevné částice, jako je polétavý prach, který má asi 10 mikrometrů a není okem viditelný. Podle toho se pak vyhlašují smogové situace. Budky jsou umístěny ve frekventovaných místech, jako třeba v Legerově ulici,“ doplnil Petr Dvořák.

Podívejte se, jak meteorologická stanice vypadá:

Fotogalerie
10 fotografií