9°C
Ve čtvrtek večer se u Národního muzea sešlo několik desítek lidí. Jejich cílem bylo vzpomenout na oběť Jana Palacha, který právě 19. ledna 1969 zemřel v blízké nemocnici na následky popálenin. Tímto tragickým způsobem se rozhodl protestovat proti cenzuře a nesvobodě v tehdejším Československu pod taktovkou socialismu.
Násilný zásah policie
Na místě byli také lidé, kteří vzpomínali na násilné rozehnání demonstrace v roce 1989 státní bezpečností. „V roce 1989 jsem tu byla na poklidném protestu i s dětmi, protože mi to přišlo důležité, aby věděly, za co bojujeme. V tu chvíli nás ale napadla veřejná bezpečnost a házela mezi nás plynové granáty. Děti z toho měly poté zánět spojivek,“ vzpomíná pro Blesk.cz Rut Kolínská (63).
K fontáně, kde studenti drželi protestní hladovku v lednu 1969, dorazilo také několik studentů vysokých a středních škol, kteří symbolicky drží hladovku v těchto dnech. „Chceme tímto vzpomenout na oběť Jana Palacha a Josefa Zajíce a doufáme, že nebyla zbytečná,“ řekl student obchodní akademie Dušan Šulc (19).
Shromáždění k odkazu Jana Palacha uspořádala platforma Bezkomunistu.cz. Její zástupci svící zapálenou u Palachova rodného domu ve Všetatech vyjádřili přání, aby se Palachova slova postupem doby neztratila a v Česku zůstala demokracie, kterou si před 28 lety republika vybojovala.
„Je důležité, aby lidé nezapomněli na to, co ukázali studenti v roce 1969, kdy na protest drželi hladovku na místě, kde se Jan Palach upálil, a lidé neoznačovali události ze srpna 1968 jako vstup vojsk do ČSSR, ale jako jasnou okupaci,“ dodal předseda spolku Bezkomunistu.cz Petr Marek.
Upálených bylo více
V roce 1989 byly podobné protesty trvající několik dní mnohokrát tvrdě rozehnány Státní bezpečností. Nejdříve 15. ledna a poté druhý den, kdy se lidé na místě na protest opět sešli. To však v žádném případě situaci neuklidnilo a zásah vyvolal ještě větší nespokojenost veřejnosti.
Na protest se kromě Palacha upálili i další. Už v září roku 1968 tím přišel o život Polák Ryszard Siwiec, svůj čin provedl před stovkou tisíc lidí včetně vedení komunistické strany. Jeho protest byl však dlouho zamlčován.
Následně se 5. listopadu 1968 na hlavním náměstí Chreščatyk v Kyjevě upálil jednačtyřicetiletý disident Vasyl Makuch, také na protest proti totalitnímu systému.
Psychicky narušená osobnost - když chci něco měnit, musím na tom pracovat...
