10°C
První týden mělo muflonče na nohou kvůli zkráceným vazům sádry. Ošetřovatelé ze záchranné stanice mu opravdu věnovali všechen svůj čas. Polohovali ho, aby neměl proleženiny, a postupem času začali s intenzivní rehabilitací.
Péči o Muffiho se věnovaly především dvě ošetřovatelky, které se staly pro muflona náhradními maminkami.
„Několikrát denně jsme s ním chodily tak, že měl pod předními nohami ručník, a takto v závěsu jsme ho vodily, aby mu držela přední část těla. Zadní nohy se podle vrozeného reflexu začaly pohybovat okamžitě a Muffi pocítil radost, že udělá alespoň pár kroků,“ popisuje těžké začátky jedna z ošetřovatelek Milada Urbánková.
Aby muflonče zdárně rostlo, krmily ho pracovnice záchranné stanice pětkrát denně náhradním mlékem pro odchov jehňat.
Poté, co sundali Muffimu sádry z nohou, nebylo vůbec jisté, zda ještě někdy bude schopný sám chodit. Po několika týdnech rehabilitací ale zvířeti zesílily zadní nohy a byly znát jasné pokroky.
Kamarád se srnčaty
Jako další krok se musel Muffi dokázat zvednout na nohy sám. Zpočátku s tímto úkolem značně bojoval, padal a nedařilo se mu to. Nakonec se ale opřel o hlavu, zvedl a udělal pár prvních krůčků úplně sám.
Jelikož jsou mufloni divoká zvířata, která potřebují žít ve stádu, našel si Muffi vlastní rodinku v záchranné stanici, a to dvě malá srnčata. Postupem času se všichni tři přesunuli do velkého venkovního výběhu, kde se mohou pást.
Muffi se do přírody už nevrátí
Na to, jak vypadal Muffiho stav na začátku, udělal obrovské pokroky – chodí a dokonce i běhá.
„Do přírody se ale už na rozdíl od srnčat, která jsou stále ještě napůl divoká, nevrátí. Kvůli péči je zvyklý na všechny ošetřovatele a už by se nedokázal adaptovat do původního stáda muflonů,“ uzavřela druhá ošetřovatelka Eva Merklová.
Podívejte se, jak si Muffi a srnčata pochutnávají na větvích:
Muffi a srnčata si pochutnávají na větvích. Záchraná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy
