Všechny architektonické soutěže se konaly v době, kdy radnice byla kompletní. První soutěž se odehrála už v roce 1899. A k jejímu vypsání bylo hned několik důvodů. Především se Pražanům nelíbilo neogotické křídlo radnice, které se jim zdálo pro potřeby radních nedostačující. Navíc projekt neogotického křídla realizovali dva vídeňští architekti Pavel Sprenger a Peter Nobile, což Češi nesli dost nelibě.
Další soutěže se konaly v letech 1899–1901, 1904–1905, 1908–1909, 1937–1938, 1946, 1962–1963, 1966–1967 a 1988. Je zajímavé, že tyto soutěže končily tím, že buď návrh vyhrál, ale nikdy nedošlo k jeho realizaci, nebo soutěž nikdo nevyhrál. Možná to bude tím, že většina návrhů předběhla svoji dobu a poroty se bály, že by tyto stavby byly až příliš moderní.
Problém s nevzhledným křídlem radnice se později vyřešil takříkajíc sám. Na konci druhé světové války, v dobách pražského povstání, radnice sloužila jako sídlo protifašistického odboje. V blízkosti stavby probíhaly boje a radnici zachvátil požár. Z novogotického křídla nakonec zůstalo jenom obvodové zdivo.
Jedinou výjimkou je rok 1967, kdy architektonická soutěž měla své vítěze, architekty Jaroslava Šustu a Ladislava Vrátníka. Stavba podle jejich návrhu byla ovšem přerušena v roce 1968, po srpnové invazi vojsk varšavské smlouvy, a už nikdy nepokračovala.
Většina pozdějších návrhů se pak snažila zaplnit prázdný prostor, který po vyhořelém křídle vznikl. Mezi návrhy najdeme i různé futuristické představy, ať už jde o lanovku na Letnou nebo masivní most, propojující radnici s náměstím Jana Palacha.

Architekti zkrátka popustili uzdu své fantazii a vznikala díla, na jejichž realizaci by město muselo vynaložit nemalé peníze. Zatím poslední soutěž se konala v roce 1988, jenže tehdy došlo pouze k úpravě pěší zóny.

Za doby Pavla Béma měla být vyhlášena další architektonická soutěž, ke které nakonec nedošlo. Celý projekt zkrachoval na dohadech, zda je dostavba Staroměstské radnice vůbec nutná.
„V blízkém i vzdálenějším okolí je množství galerií, restaurací, kongresových sálů, které často těžce bojují o klienty. Proto zde další podobná budova není potřeba,“ uvedl Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu v září 2009.
Na dostavění Staroměstské radnice si tak budou muset Pražané počkat. Bude zajímavé sledovat, s jakými návrhy přijdou další generace mladých architektů.
Podívejte se na mnohé další návrhy: