V roce 1922 vyrostlo v pražských Vršovicích něco doposud nevídaného. Proslulý lunapark, který pamatují snad už jen naši prarodiče. Stával na samém konci Vršovic, nedaleko chudinských kolonií na Bohdalci, mezi Vršovickou a železniční tratí kolem rybníčku pod Bohdalcem, kterému místní později přezdívali Laguna. Na jeho místě dnes stojí Eden. 

Za 1,20 korun se mohli lidé bavit v parku celý den

Největším lákadlem pro návštěvníky zde byla unikátní horská dráha s neuvěřitelnou délkou pět kilometrů. Snadno by tak dnes předčila horskou dráhu na pražském Výstavišti, a to dokonce dvanáctinásobně, měří totiž jen pouhých 440 metrů. Vršovický „park snů“ se rázem stal obrovským parkem evropského formátu. Nacházely se v něm stánky, promenády, restaurace, vodní laguny určené k vyjížďkám na loďkách, varieté, začarovaný zámek, klasické pouťové atrakce, ale i cyklodrom či vodní tobogany. „Večer potom mohli návštěvníci dokonce na vodní hladině pozorovat odlesk pravidelných ohňostrojů. Celému parku vévodila vstupní brána, kde si lidé mohli zakoupit vstupenku za 1,20 korun, která platila na všechny atrakce,“ řekl Michal Ezechel, kronikář Prahy 10.

Pražany byl Lunapark ve Vršovicích velmi vyhledávaným, bylo zde hned několik atrakcí včetně „černošské vesnice“.
Autor: Archiv Michal Ezechel

Černošská vesnice v Edenu, tančírna nebo Ital Zachini

„Ve vršovickém lunaparku byla také černošská vesnice, což byla rarita a ohromná atrakce, protože potkat tehdy v Praze člověka tmavé pleti bylo téměř nemožné. Jednalo se o černošské obyvatele z Habeše, kteří v parku vytvořili vesnici, ve které ukazovali své umění a vystupovali například se zvířaty,“ pokračuje Ezechel. Na Itala jménem Zachini, který se nechával vystřelovat dělem do výšky, se sem sjížděli lidé z celé Prahy. Z nedalekých kasáren do parku přicházeli pravidelně i vojáci, aby předvedli své střelecké umění. Existovala zde i ohromná tančírna Kolosseum, ve které se konaly různé taneční události, tomboly a také karnevaly.

Narůstající kriminalita a nedostatek návštěvníků

Období hospodářské krize však tomuto místu nepřálo. Lidé sem přestávali chodit, a to také z důvodu zákazu zábavy a tance v období německých porážek během druhé světové války. „Ten definitivní konec Edenu s sebou přinesla druhá světová válka a taky fakt, že za tratí vyrostla nouzová kolonie, kde kriminalita jen kvetla,“ dodává Ezechel. A tak v roce 1946 nařídil hygienik hlavního města lunapark zavřít.

Park vystřídal fotbalový stadion

Dnes už po věhlasném parku nejsou ani památky. Na místě tehdejšího fotbalového stadionu zde byla pozůstatkem vrba, která dříve byla u laguny. Ale i ta později vzala za své a to se stavbou nového fotbalového stadionu Eden, který je na místě bývalého lunaparku dnes. Na kdysi vyhlášený park je možné zavzpomínat už jen z vyprávění pamětníků a nebo z dobových fotografií. Atmosféru, jak to tady vypadalo a jak se sem Pražané chodili bavit, načerpáte i v krátkém úryvku filmu Muži v ofsajdu.

Po Lunaparku ve Vršovicích nezbylo nic, na jeho místě stojí fotbalový stadion.
Autor: Archiv Michal Ezechel