9°C
Tento málo známý klášter vystavěný v pseudorománském slohu založila a hlavně i financovala hraběnka Gabriela Sweerts-Šporková. Klášter měl sloužit jako první sídlo benediktinek beuronské kongregace v Praze. Sama hraběnka do stavby investovala značné finanční prostředky, ale zemřela ještě před tím, než se začalo vůbec stavět. Naštěstí její plány neupadly v zapomnění, a tak základní kámen pokládal v roce 1888 arcibiskup František Schönborn. Klášter byl na počest hraběnčina křestního jména zasvěcen svatému Gabrielovi.
Kromě kláštera se v areálu nachází i kostel Zvěstování Panny Marie. Ač se kostel často nazýval stejně jako klášter, tedy sv. Gabriela, byl tento název nesprávný. „Novorománský kostel Zvěstování Panny Marie se skládá ze dvou lodí, čtvercového presbytáře a apsidy s ochozem. Má mohutnou čtyřhrannou třípatrovou věž o výšce 43 metrů s jehlancovou střechou a na jižní straně krásný, bohatě zdobený portál. Postranní, nižší loď je klenutá, hlavní loď se otevírá přímo do krovu po způsobu starokřesťanských bazilik. Celý kostel pak zdobí unikátní výzdoba beuronské umělecké školy,“ popisuje památku Národní památkový ústav.
Benediktinky přišly z Rakouska
Samotný kostel byl postaven poměrně rychle, už v roce 1891, tedy tři toky po položení základního kamene ho vysvětil kardinál hrabě Schönborn a o osm let později se sem mohly stěhovat první sestry benediktinky, které na Smíchov přišly ze starobylého opatství na Nonnbergu v Salzburgu.
Benediktinky zde pobývaly až do první republiky. Ale po rozpadu rakousko-uherského mocnářství sílil v mladé republice odpor k církvi, která pro většinu národa symbolizovala rakousko-uherský útlak. Benediktinky se v Praze necítily už bezpečně, a tak celý areál prodaly tehdejšímu ministerstvu pošt a telekomunikací.
Rozprodávání církevního majetku s nelibostí sledoval i tehdejší Politický týdeník katolický, který v roce 1919 napsal toto: „Pod patronací samé vlády vyhledává si lačná bestie své oběti – církevní umění a jeho stánky: kláštery a chrámy. Padla jí za oběť i krásná bazilika sv. Gabriela na Smíchově, již částečně proměňuje na kanceláře ministerstva.“
Areál byl v rukou pošty až do nedávna. Vystřídalo se tu několik poštovních institucí, včetně poštovního muzea. Od roku 1964 je areál dokonce zapsán v seznamu kulturních památek. Až v roce 2019 byl celý areál po vleklých dražbách prodán soukromé firmě, která za něj zaplatila 353 milionů.
V areálu proběhne 22. ročník Designbloku
V současné době je bývalý klášter sv. Gabriela prázdný, proto se organizátoři Desinbloku rozhodli využít toto místo a uspořádat zde letošní 22. ročník přehlídky designu a umění. „Po pěti velmi úspěšných letech na pražském Výstavišti, jsme se rozhodli pro tento rok tuto kontinuitu přerušit a využít areál bývalého kláštera svatého Gabriela v Holečkově ulici jako hlavní výstavní místo. Jedná se o specifickou architekturu v beuronském stylu s mnoha zachovanými prvky. Kontrast historických prostor a současného designu bude bezesporu návštěvně i výstavně velmi atraktivní. Tento princip se nám osvědčil i v minulosti, například v Grand hotelu Evropa, továrních halách v Karlíně, nebo Nákladovém nádraží Žižkov,“ uvedla ředitelka Designbloku Jana Zielinsk.
Kdy: 7. – 11. 10. 2020.
Kde: Holečkova 106/10, Praha 5.
Za kolik: 350/200.
