Adélka s Matějem se krčili u truhlíku a zvědavě nakukovali dovnitř. Sotva se Judita přiblížila s foťákem, plachý Matěj ulétl, opeřená slečna ale zapózovala. „Je krotká, neodletí, ani když ji někdo fotí. Určitě to byla ona, prostě to vím,“ řekla Blesku Zajtková. Že si letos přilétli omrknout „bejvák“ tak brzy, ji překvapilo. „Loni se tu poprvé objevili až v půli března, teď to vzali hopem – asi jak je tepleji,“ myslí si.
Celá rodina by si (staro)nové spolubydlící moc přála. „Synové David (8) a Samuel (10) se každý den chodí dívat z okna, jestli už se Adélka s Matějem objevili. Truhlík je uklizený, připravený i s podestýlkou,“ vysvětluje Zajtková. „Jen deštníček je rozbitý, ten bychom pořídili nový,“ naráží na vychytávku, která loni poštolčí rodinku chránila před prudkým sluncem i lijákem.
Věrní dravci
Jestli se nakonec opeřený páreček rozhodne uhnízdit znovu v truhlíku Zajtkových, se ukáže až na jaře, kdy samičky snáší vejce, je to ale pravděpodobné. „Dravci jsou svému hnízdu věrní,“ vysvětlila Blesku ornitoložka Věra Přibylová. Letos se navíc mohou usadit až o tři týdny dříve. „Záleží na tom, zda vydrží teplé počasí, a také na dostatku potravy - hrabošů a velkého hmyzu, kterými se poštolky živí,“ dodala s tím, že pražské poštolky jsou navíc schopné z parapetů „sbírat“ i holoubata.
Poštolčí miminka
Adélka snesla loni 30. dubna do truhlíku pět vajíček, s Matějem je střídavě zahřívali. Jedno mláďátko krátce po vylíhnutí uhynulo, další po šílené průtrži mračen v červnu promoklo a putovalo do záchranné stanice. Zbylé tři miminka v truhlíku poštolčí rodiče vypiplali – poslední do světa vyprovodili v půli července, kdy je rodina Zajtkova viděla naposledy.
