Když město zvažovalo, kam přestěhovat pražský nalezinec z Vlašské ulice na Malé Straně, volba padla na nadační budovu pro duchovní při kostele sv. Apolináře. Spojený porodinec, nalezinec a sirotčinec tu začal fungovat před 230 lety, 17. srpna 1789. „Ústavy tyto jsou umístěny v odlehlé končině za Dobytčím trhem na Větrné hoře. Klášter leží obklopen kol dokola úrodnými polmi a příjemnými zahradami, odkudž jest překrásná vyhlídka na velmi malebné, stověžaté město,“ popsal kdysi novinář Vilém Weitenweber (†62) útočiště porodnice i útulku pro padlé dívky, tedy svobodné chudé matky, které za porod a péči kojily ústavní děti.

Ostatní svobodné či vdané ženy za pobyt i stravu platily. Nalezinec se pak staral o výchovu nemanželských dětí do 10 let, ústav také vystavoval zdravotní vysvědčení kojným. Záhy bylo jasné, že prostory stačit nebudou. Pronajímaly se domy v sousedství a roku 1863 začal stavitel Josef Hlávka (†77) kreslit plány nové porodnice. „Již odevzdána jest svému účelu. Předevčírem večer přijala prvého novorozence, holčičku. Matka její jest Barbora Koutná z Rožmitálu,“ vyšlo v tisku 28. dubna 1875, kdy byla znovu otevřena v podobě, jak ji známe dodnes, kdy se tu ročně porodnickými sály rozezní pláč zhruba 4500 nově narozených dětí.

Na příjem v masce

Porodnice se od začátku své existence těšila přízni žen i proto, že velmi dbala na jejich soukromí. Pokud nechtěly, nemusely ani během příjmu uvádět své či jméno otce dítěte. „Ostatně měly ženy, které hledaly útočiště v porodnici na platebním oddělení, možnost v závoji, masce nebo jakkoli k nepoznání zahaleny, býti přijaty v kterémkoli měsíci těhotenství,“ napsal Weitenweber.

Průběh stavby Zemské porodnice v letech 1865–1875 nezastavila ani nešťastná událost v roce 1870, kdy architekt Hlávka zdůvodu velkého pracovního nasazení částečně ochrnul. Přestože byl odkázán na invalidní vozík a léčil se na svém zámku v Lužanech, do dokončení prací jeho pokyny předával stavitel Čeněk Gregor (†69). Hlávka se nakonec roku 1880 na nohy opět postavil.

Tajemství hlídá ministerstvo i nadace

Jak mohou ženy řešit nechtěné mateřství dnes? Pokud nepřipadá v úvahu možnost dítě si nechat a zkrátka jej vychovávat, lze dát miminko k adopci. V Česku je hned několik variant: běžné osvojení, mezinárodní adopce, pěstounská nebo ústavní péče. Další možností je anonymní umístění dítěte po porodu do babyboxu. Anonymitu částečně umožňuje i porod v nemocnici. „Pokud je žena svobodná, případně nejméně 300 dní po rozvodu, sice doklady v nemocnici předkládá, ale údaje se ukládají pouze pro případ budoucího zjištění rodinné anamnézy a podobně. Svou totožnost ale musí matka doložit v souhlasu s osvojením dítěte,“ řekla Blesku Marie Vodičková ze Sdružení na ochranu ohrožených dětí. Ten také podobně svízelné situace pomáhá řešit a radí i na krizové lince 725 999 161.

 

Fotogalerie
1 fotografie