Podpořit národní kulturu a získat příspěvky od podnikatelů či bank. To byl důvod, proč první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (†87) založil tzv. Masarykův národní fond. Z jeho úroků pak Pražský hrad nakupoval obrazy, které se používaly především na výzdobu interiérů Hradu.
„Cílem bylo odlišit se od dob monarchie, kdy se k výzdobě používalo především starší a celoevropské umění. Za prezidenta Masaryka se zřetel obrátil k umění domácímu,“ vysvětlil vedoucí uměleckých sbírek Hradu Martin Herda.
V rámci fondu se nakoupilo přibližně 350 obrazů, výstava jich představuje přes sto dvacet. „Jde o první představení této sbírky v jejím průřezu. Většina děl se stále používá k výzdobě Hradu, některá jsme museli doslova sundat ze zdí,“ upřesnil Herda. Že by ale v sídle prezidenta kvůli výstavě byly holé stěny, nehrozí. Díla se na čas nahradila jinými.
Klasici i moderna
Obrazy se z úroků fondu kupovaly až do roku 1953, kdy byl zlikvidován. „Základní profil sbírky tvoří portréty, krajiny a historická malba. Masaryk byl názorově zakotven v 19. století a proto se i do sbírky za jeho působení pořizovali především umělci 19. století. Naproti tomu Edvard Beneš byl mnohem více nakloněn i umění modernímu,“ popsaly kurátorky výstavy Markéta Ježková a Jitka Šosová. Vedle klasiků českého umění, jakými byli Josef Mánes, Mikoláš Aleš nebo Antonín Slavíček, se tak do sbírky dostala i abstraktní díla například od Emila Filly.
Portrét Boženy Němcové měl prezident Masaryk ve své knihovně. Vystavena je i židle z jeho pracovny. Michaela Kalkusová
Výstava je dělena podle období, kdy vládli jednotliví prezidenti, protože právě oni ovlivnili i to, jaké obrazy se nakupovaly. „Každý soubor je totiž nějakým způsobem typický pro toho kterého prezidenta. Zároveň je ale celá sbírka poměrně kontinuální,“ vysvětlila Šosová. Prezident Beneš do sbírky pořídil i zásadní díla Františka Kupky (†85). Ta ale po komunistickém převratu musela z Hradu pryč. „Jednalo se o ideologicky nevyhovující obrazy, které byly přesunuty do Národní galerie,“ řekl Martin Herda.
Jednotlivá historická období jsou odlišena i barevně. To poslední spadá do vlády Klementa Gottwalda. „Díla socialistického realismu jsou tu v naprosté menšině. Stále se kupovala díla, která nesou svým způsobem ten Masarykovský étos, tedy díla českých umělců z 19. století,“ popsala Ježková.
Kdy: 12. září až 9. prosince 2018, denně 10:00–18:00
Kde: Císařská konírna Pražského hradu
Za kolik: dospělí 100 Kč, děti 50 Kč
