Andy Warhol se narodil v americkém Pittsburghu roku 1928. Původně se jmenoval Andrew Warhola. Jméno napovídá, že jeho rodiče byli rusínští přistěhovalci. Pocházeli z oblasti Medzilaborců na severovýchodě dnešního Slovenska.
Právě jeho původ dal umělci příjmení, které mu ze začátku jeho tvorby komplikovalo život. Proto si posléze pro těžší odhad jeho přistěhovaleckého rodokmenu změnil jméno a z příjmení odmazal koncové „a“. Právě tomuto přerodu se výstava „Warhol/Warhola“ věnuje.
Nejameričtější umělec
„To nás na tom vždy dráždilo. Jak mohl být ten nejameričtější umělec pop-artu, tedy nejameričtějšího stylu 20. století, být geneticky odsud? Jeho přemostění z východní na západní polokouli nás nesmírně zajímalo,“ uvedl na vernisáži Rudo Prekop, spoluautor knihy „Andy Warhol a Československo“.
Právě sbírka, kterou jeden z autorů knihy dlouhá desetiletí sbíral, dala vzniknout celé nově upravené expozici.
„Podařilo se nám v posledním roce získat archiv, který byl podkladem ke knize „Andy Warhol a Československo“. Rozhodli jsme se, že ke zdejší trvalé výstavě, která představovala Warhola jako výtvarníka, přidáme ještě část dokumentů, které jsme získali. Jsou to úžasné věci, fotografie, dokumenty, zvukové nahrávky, kresby a podobně,“ uvedl sběratel umění Zdeněk Kočík.
Komunisté sympatie neprojevili
Andy Warhol zemřel v únoru roku 1987 a nedlouho po jeho smrti začali autoři výstavy sbírat různé reálie, které mapovaly život tohoto umělce a jeho rodiny. Půl roku po jeho smrti přijel do tehdy ještě komunistického Československa bratr Andyho John. Navrhoval, aby se v rodišti rodičů ve slovenských Medzilaborcích založilo historicky první umělcovo muzeum.
Výstava nabízí také filmové a zvukové záznamy:
Výstava Andyho Warhola v Praze se rozšířila o rodinné dokumenty. Daniel Vitouš
„V té době Warhol ještě stále v naší zemi figuroval jako prototyp úpadkového buržoazního umělce. Místní úřady od myšlenky proto dávaly ruce pryč. Například jsme se dočkali tristní reakce šéfa kultury v okrese Humenné, který říkal ‚prosím vás, co se tu budete zabývat nějakým Warholem, co když je to špion‘,“ řekl s úsměvem Rudo Prekop.
Po pádu totality se vše rozjelo
Po pádu komunismu se na Slovensku skutečně podařilo muzeum otevřít. Spoluautoři dnešní výstavy v Praze začali jezdit po vesničkách v okolí. „Lidé se přestali bát, začali otevírat rodinné archivy. Viděli jsme fotografie, které z Ameriky po celé období nesvobody u nás přicházely. Lidé je hned tajně ukrývali. Uvědomili jsme si, že jsou to perly, které nikdy nikdo neviděl,“ vyprávěl dál Rudo Prekop.
Roku 1994 se autorovi knihy o Warholovi podařilo získat další cenné materiály od Andyho rodiny přímo v Americe. Podklady sloužily jako zdroj výše uváděné knihy a vybrané skvosty tvoří rozšíření expozice na Staroměstském náměstí v Praze.
Plastický Warholův obraz
„Výstava je kombinací tří okruhů. První zahrnuje Warholovu užitou tvorbu, obaly a booklety LP desek z 50. ale i pozdějších let. Druhý okruh je jeho volná tvorba, což jsou například ikonická zobrazení Marilyn Monroe a podobně. Třetí část je právě rodinný genofond, archiválie a fotografické dokumenty jeho nejbližších spolupracovníků a rodiny. Tento trojblok vytváří komplexní a plastický obraz Warholovy osobnosti,“ prozradil Rudo Prekop.

Mezi dříve nepublikovanými soukromými fotografiemi Warholovy rodiny, které mohou lidé na výstavě vidět, se nacházejí také citlivé rodinné snímky Andyho pohřbu a hrobů dalších členů jeho rozvětveného rodokmenu.
Kruh se uzavřel
„Máme tu mnoho nových věcí, například portréty Micka Jaggera, kolekce deseti nových komiksů, přibyly nám gramofonové desky. Andy Warhol dělal obaly na 58 gramofonových desek od Čajkovského po asi nejslavnější obal gramofonové desky Rolling Stones. Už nám zbývá pouze asi osm Warholových děl, které nikde nejsou. Nedají se koupit, ani je nelze sehnat darem,“ popsal sběratel Zdeněk Kočík.
„Dnes se pro mě pomyslný kruh touto vernisáží uzavírá, protože je to přesně 30 let od úmrtí Andy Warhola,“ dodal na vernisáži Rudo Prekop.
Podívejte se na rozšířenou výstavu ikonického průkopníka: