Starý židovský hřbitov v Libni ale stále existuje.Je jen osm metrů pod námi,“ zmínila Zuzana Pavlovská po příchodu na malou a prázdnou louku u zastávky Palmovka směrem k Libeňskému mostu.

„Je to opravdu tristní. Ale i přes to všechno tady ten hřbitov stále je. Je to dnes takové smutné místo. Obnovit už by se nedal. Ale některé jiné židovské hřbitovy dopadly mnohem hůř,“ zmínil při zastávce na místě Pavel Veselý.

Návštěvníci se tak mohli podívat do minulosti pouze skrze dobové fotografie, které si pro ně průvodce připravili. Hřbitov nebyl nijak památkově chráněn. Nejprve se musel dvakrát zmenšit,“ zmínil Veselý. 

Po prvním zmenšení kvůli severozápadní rakouské dráze a libeňskému nádraží se místo pro hroby redukovalo znovu. Kvůli výstavně Libeňského mostu. Židovská obec tehdy chtěla od města sto tisíc korun. Ale nakonec dostala jen 870 tisíc za 350 sáhů půdy. Ostatky z míst se převezly na nový hřbitov,“ pokračovala Pavlovská.

V rámci přednášky kolovaly i dobové fotografie, díky kterým si mohli posluchači představit původní hřbitov.


Poté se hřbitov přestal používat a začal se využívat nový v Davídkově ulici. „Až 60. léta byla velkou ranou v tom, že se hřbitov zaveze. Dokonce na to vzpomínal i Bohuslav Hrabal,“ zmínil Veselý.

Ale tím, že byl židovský hřbitov zrušen, se židovské tradice neporušily. Dle tradice se nemělo s těly hýbat. To se dodrželo. Tam, kde jsou pohřbeny, mají zůstat navždy,“ vysvětlovala Pavlovská, proč si Židé na zasypání nestěžují a nemají potřebu hřbitov obnovit.

Návštěvníci vycházky Libní dostali ochutnávku historie ve vyprávění. Z původního židovského ghetta se prakticky nic nedochovalo. A ani synagogu nebylo teď možné navštívit. „Otevře se až 10. září,“ upozornila Pavlovská.

Fotogalerie
20 fotografií