7°C
„Laicky řečeno jedná se o pěnový míček, který má uvnitř technologii, jenž nám při průchodu vodovodním potrubím dokáže identifikovat netěsnosti, poruchy nebo vzduchové kapsy,“ uvedl technický ředitel PVK Petr Sýkora.
Netěsnost uvnitř tlakového potrubí vytváří specifický akustický signál. Jak se SmartBall blíží k úniku, signál nabírá na intenzitě. Nejsilnější je v místě úniku vody. S tím, jak se míček od úniku vzdaluje, začne signál zase slábnout. Případné poruchy potrubí budou zaměstnanci vodáren znát ihned po průchodu míčku potrubím. Vodárnám poskytne rovněž přesné údaje o poloze potrubí a jeho provozním stavu. Poprvé bude míček nasazen na dva litinové vodovodní řady z roku 1925 mezi vodojemy Bruska a Andělky v Dejvicích.
Použití družic
K nalezení prasklin v potrubí PVK využívá také satelitní snímkování. Letos na začátku roku touto metodou PVK odhalily na levém břehu Vltavy 207 míst, kde by mohla z potrubí unikat pitná voda. Zařízení nesené družicí senzorem zachycuje vyslané radarové impulsy, které dokážou rozlišit, zda jde o povrchovou, odpadní, nebo pitnou vodu. Systém je funkční bez ohledu na počasí a radarové odrazy pronikají do hloubky až tří metrů pod povrch.
Ztráty pitné vody v Praze loni dosáhly 12,91 procenta, v roce 2000 přesahovaly třetinu vyrobeného množství vody a v roce 1996 více než 43 procent. Pražská vodovodní síť má délku přes 3500 kilometrů, další téměř kilometr připadá na vodovodní přípojky.
PVK zásobují pitnou vodou na 1,32 milionu obyvatel hlavního města a 208 000 obyvatel Středočeského kraje. PVK má vodovodní infrastrukturu v pronájmu do roku 2028 od městské firmy Pražská vodohospodářská společnost (PVS). Většinovým vlastníkem PVK je francouzská firma Veolia a 49 procent akcií drží Praha.
Tma jako v pytli, zatuchlý odér, roztodivné houbičky rašící na zdech a prudká strouha na úrovni vltavského dna. Tak vypadá nejstarší kmenová stoka vedoucí pod Letenskou plání. David Zima
