8°C
Muži podle obžaloby spolu s další nadřízenou Jana Horáka Evou Benešovou nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili tak škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Podle soudu však nejednali úmyslně, Jan Horák navíc pouze vypracovával koncepty pro restituce. „Skutky nejsou trestným činem,“ prohlásil předseda senátu Jiří Lněnička.
Senát podle předsedy zarazilo, že se v prvoinstančním rozsudku forma zavinění u různých obžalovaných lišila. Podle odvolacího soudu jednali všichni spíše z nedbalosti, protože se neprokázalo, že by z rozhodování o restitučních nárocích měli prospěch. „Bylo prokázáno, že se s restituentem ani jeho právním zástupcem neznali,“ uvedl Lněnička.
Jan Horák pak podle senátu sice měl pravomoci úřední osoby, při restitucích Bečvářova statku však ne. „Sám žádné rozhodnutí neudělal,“ uvedl soudce. Jeho podklady museli podepsat a zkontrolovat nadřízení.
Úředník se k chybám přiznal. Tvrdil ale, že svými rozhodnutími nechtěl způsobit škodu a rozhodně se jimi neobohatil. „Stojí před vámi člověk, který rozhodně není vinen úmyslným trestným činem,“ prohlásil. Dodal, že chtěl uzavřít dohodu o vině a trestu, žalobce s tím však nesouhlasil.
Podle státního zástupce Jiřího Pražáka totiž dohoda v této fázi projednávání případu nebyla možná. Státní zástupce zároveň trval na tom, že muž jednal úmyslně. Po skončení jednání uvedl, že mu však nezbývá než pravomocné rozhodnutí akceptovat. Odůvodnění si také musí před případnými dalšími kroky prostudovat. Pražák souhlasil s trestem, který muži uložil prvoinstanční soud.
Chmelík tvrdil, že byl v době rozhodování o restitucích Bečvářova statku ředitelem tří pozemkových úřadů, a musel tedy spoléhat na to, že jeho podřízení provedou svoji práci správně. Nestíhal vše zkontrolovat. O vydání pozemků podle něj navíc dále rozhodoval soud, který mohl vše prověřit. Soud však Chmelíkovu vinu potvrdil. Zrušil mu pouze peněžitý trest, který podle něj není třeba za neúmyslné jednání v tomto případě uložit.
Omluvila se
Eva Benešová se kvůli zdravotním potížím ze soudního jednání omluvila, senát proto její případ vyloučil k samostatnému projednání. Žena by tak u odvolacího soudu měla stanout na počátku června. Prvoinstanční soud ji potrestal šesti lety vězení. Podle státního zástupce se stejně jako Jan Horák dopustila zneužití pravomoci. Žalobce i právní zástupce Benešové se však shodli na tom, že dnešní verdikt naznačuje, že bude potrestána spíše za jednání z nedbalosti.
Úředníci se u soudu zpovídali z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Jan Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
Restituenti po sourozencích Bečvářových získali pozemky v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření ředitele Pozemkového fondu ČR Radima Ziky nemohla rodina dostat původní parcely takzvaného Strašnického velkostatku, protože byly zastavěny nebo převedeny na někoho jiného. Bečvářovým komunisté zabavili rozsáhlé území, na kterém dnes stojí například hotel Don Giovanni, Rádio Svobodná Evropa nebo sídliště Solidarita.
