8°C
„To se mám za 18 měsíců naučit milovat mariánský sloup?“ reagoval obviněný na rozsudek. „Ničeho nelituji, udělal bych to znovu,“ dodal. Muži, který byl podle žalobkyně v minulosti odsouzen opakovaně za výtržnictví, původně hrozily za výtržnictví a poškození cizí věci až dva roky vězení. Obviněný vyhrožoval, že podá trestní oznámení na státní žalobkyni pro pomluvu.
Muž, který se u soudu hájí sám, navrhoval předvolat všechny pražské radní, kteří rozhodli o umístění mariánského sloupu. Jejich rozhodnutí považuje za vlastizradu. Dále požadoval předvolání primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), zaměstnance Českého rozhlasu za údajně neobjektivní reportáž ze vztyčování sloupu nebo předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ivana Krejčího. Návrh na předvolání svědků soud zamítl jako nadbytečné.
Covid je trest
Při obhajobě žhář nejdříve obvinil předsedkyně senátu Šárku Šantorovou, které často skákal do řeči, z předpojatosti, protože je údajně pokřtěná. V dlouhé závěrečné řeči, která připomínala historickou přednášku na téma násilné rekatolizace, mimo jiné prohlásil, že současná pandemická situace je trestem za zpupnost při stavbě a prosazení sloupu.
„Právní cesta nikam nevede, nic horšího než česká justice v téhle společnosti není, po vyčerpání všech prostředků je každý prostředek dobrý,“ prohlásil k důvodům svého činu. Za protiprávní označil počínání radních, kteří pomník prosadili, čímž „zesměšnili reformaci a urazili naše předky“. Mariánský sloup označil za „zpátečnickou památku a katolický okultismus“.
Neustálé sváry
Žhář 21. června u sloupu polil hořlavinou tkaninu a zapálil ji. Všiml si toho operátor kamerového systému, hlídka městských strážníků následně oheň uhasila vodou z lahve, kterou měla ve služebním vozidle. Muže strážníci zadrželi a předali policii. Sochař Petr Váňa, který sloup dlouhá léta tvořil, původně sdělil, že oheň jeho stavbu výrazně nepoškodil.
Mariánský sloup se na Staroměstské náměstí loni vrátil téměř po 102 letech, postavilo ho tam Váňa a jeho spolupracovníci počátkem června. O jeho návratu se diskutovalo od 90. let, pražští zastupitelé dříve opakovaně odmítli vyjádřit s tím souhlas, což se změnilo loni v lednu, kdy zastupitelstvo revokovalo původní nesouhlasné stanovisko.
Původní sloup v roce 1918 na protest proti habsburské monarchii strhl dav, stavba napodobeniny vyvolala veřejnou debatu. Zastánci obnovy považují sloup za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.
