Jak vypadá váš den?
V pět je budíček, sčíták (ověření počtu vězňů – pozn. red.), hygiena, vydání snídaně, nástup do práce.
Vstáváte v pět?
Pro řadu lidí to není běžné, ale není to nic nenormálního vstávat v pět.
Říkal jste, že jdete do práce. Jak vaše práce vypadá?
V šest ráno přijdete do práce, převléknete se a začnete. Pracujeme do půl čtvrté nebo páté, podle toho, kolik toho je potřeba udělat. Vyrábí se tu naprosto všechno – ploty, branky, grily… Vše, co si představíte pod pojmem kovářská práce.
Musel jste se to učit?
Ne, mám strojní průmyslovku, takže pro mě to nebyla žádná novinka. Všechno znám – broušení, sváření, řezání…
To, co vyrábíte, sám také navrhujete?
Většinou si to zadají firmy a my potom předměty vyrobíme. Ale občas máme i vlastní návrhy. V podstatě obojí.
Vy si tady ve věznici tedy vyděláváte peníze?
Jasně, samozřejmě. (Vězni si mohou ve věznici vydělat od 4,5 do 9 tisíc korun, dle vzdělání a charakteru práce – pozn. red.)
Co s penězi děláte? Šetříte, nebo…?
Nemám žádné dluhy, takže je posílám domů. Dávám si stranou kapesné a za to nakupuju.
Kde si nakupujete?
Chodím běžně do krámu, který tu máme. Můžu tam dvakrát do týdne. Nakoupím si, na co mám chuť. Je to klasický obchod, prodávají tam salámy, sušenky, sýry, ovoce, zeleninu…
Noviny se tam dají koupit také?
Přesně tak. Nebo si je můžete nechat objednat, mohou vám chodit pravidelně.
A jak to vypadá o víkendu? Také pracujete? Můžete se alespoň vyspat?
Samozřejmě, můžu. Víkendy máme volné.
Jak se zabavujete ve volném čase?
Četbou, sportem, můžete jít na vycházku, tam si můžete zahrát fotbal, nohejbal…
Máte přístup i ke zprávám, víte, co se děje ve světě?
Jasně, televize je na oddíle, takže můžeme koukat na zprávy, na co chceme.
Co děláte, když máte chuť na sex?
Nevím, co mám na tohle odpovědět. Nad těmito věcmi tady člověk nepřemýšlí, radši se věnuje něčemu jinému.
Co rád čtete?
Všechno.
Láska ke čtení přišla až tady, nebo jste i předtím byl čtenář?
Až tady.
Vzpomenete si na nějaké tituly, které jste přečetl?
Přečetl jsem toho tolik, že tituly mi docela splývají.
A knížky vám posílají?
Je tady klasická knihovna, kam si chodíme knihy půjčovat, ale samozřejmě že si můžete nechat knížky poslat.
Jak často dodržujete hygienu?
V práci je sprcha běžně dostupná, koupeme se po práci. Na baráku je sprcha otevřená 24 hodin, takže když přijdeme z vycházky nebo odjinud, tak se samozřejmě můžeme taky vykoupat.
Kolikrát denně máte stravu?
Třikrát. Ráno je snídaně, pak oběd a večeře.
Co dostáváte k obědu?
Většinou máme omáčky, bramborové kaše, knedlíky… Je to pestré, ale není to jako doma.
Vadí vám něco ve vězení? Například režim?
Na režim si člověk zvykne. Stravovací návyky, když má člověk nějaké venku, tak samozřejmě jsou jiné, ale není to nic, na co by si člověk nezvyknul.
Co vám tu nejvíc chybí?
Asi kontakt s rodinou, to je automatické.
Jak často vás mohou rodina a kamarádi navštěvovat?
Jednou měsíčně na tři hodiny. Ale můžete v podstatě každý den volat domů. Na oddílu máme telefonní budku, v povolených číslech máme rodinu a přátele.
Má to sem rodina daleko?
Nemá.
Našel jste si tu přátele?
Tady si asi člověk nehledá přátele. Tohle není prostředí, kde byste si hledali přátele.
Tak ale jste v kontaktu s ostatními…
Samozřejmě v rámci nějakých možností. Ale v práci se taky s někým bavíte a určitě to není váš nejlepší kamarád. To je stejné.
Setkal jste se s tím, že se vězni poprali?
Ne. Jinde jsem nebyl, ale tady ne.
Co uděláte jako první věc, až se odtud dostanete?
Koupím si letenku a poletím někam na dovolenou.
A vzal jste si tady z něčeho ponaučení?
Už se sem nikdy nevrátit.
Na videoreportáž z pankrácké věznice se podívejte ve zpravodajské show Selfie z Prahy:
Pronikli jsme do věznice Pankrác! Jak si tam žijí? A rozhledna v Praze, z níž není vidět. Matěj Smlsal, Matěj Šrám, David Vaníček
